Je jaro sluníčko svítí je nejvyšší čas myslet na nějakou tu setbu pokud tedy chceme něco sklízet. Nesmíme ale zapomenout že tady platí heslo že, "Bez práce nejsou koláče" .
Ono je to vlastně podobné se vším okolo nás. :)
Já se tento víkend rozhodl sklidit rannou odrůdu K10 a dnes když máme již posekáno mohu s klidným svědomím říct "a že se urodilo. :)"
Tento poslední týden byl ve znamení sklizně.
V pondělí jsem se snažil trošku vzpamatovat z té sobotní rány do zdi :) Ale i v pondělí se začalo ukazovat, že nám traktor trošku rezaví. To byl rachot když startoval motor zakašlal ale nakonec se rozjel. No nic bude potřeba stáhnout stroje do stodoly a trochu je namazat. Kdyby nebyl na sobotu objednanej kombajn tak by asi traktor dostal volno ale takhle bylo potřeba ho aspoň nechat odpočinout a namazat.
Mazalo se ve středu přišli pomoci i další zemědělci přivezly své traktory a docela pěkně jsme je promázly :))
Ve čtvrtek jsem traktůrek jen lehce provětral zda je vše v pořadku. No 100% to nebylo ale co naplat kombajn je přece objednanej :)
Sobota ráno byla jak vystřižená. Slunce svítilo. Všude plno lidí . Vypadá to na super den.
Ona sklizeň K10 je jak závod na 10km.
Tak stojíme na startovní čáře a čekáme . Čekáme . Myslíte že čekáme na startovní výstřel ale ne my čekáme na vlak a až se zvednou závory. Teprve poté se ozývá výstřel . Vyrážíme . My co si to chceme užít zezadu. První zatáčka dav obeplouvá uvězněné auto a blondýna uvnitř překvapeně kouká proč příslušníci nechávají běžet lidi po její silnici :))
Můj radar se snaží zaměřit oranžového vodiče s 55 kou . Daří se a had se pozvolna natahuje.
První šok je hned po pár kilometrech na kruhovém objezdu, někdo nás s gustem směruje
"10 kilometrů rovně". Trošku mi zatrne ale pak mi dochází že jeto jak ten for s vařením. "Krájejte tři dny staré housky - krajím druhej den a mam jich plnou vanu tady bude něco blbě " :))
Běžíme tedy rovně . Oranžová 55ka drži tempo což o mě moc říct nejde. Na šestém km z kopce chytá 55ka setrvačnost a pomalu mi začíná utíkat. Traktoru to najednou zase moc nejde :( Ale počasí super sluníčko okolo spousta lidí PARÁDA .Říkám zmáčkni ten plyn k podlaze traktor to vydrží :)) Tak jedeme dál :) Na dlouhých usecích pořád ještě na 55ku dohlédnu super dneska to dám. Poslední zatáčka najednou to jde a máme posekáno :)
Musím říct že jsem to nečekal . Novej osobáček a to vždy potěší.
Jedinej koho to nepotěšilo byl kombajnér ještě loni dostal zaplaceny dvě hodiny (jak on říká každá započatá hodina se počítá) Letos jsem to sklidil do hodiny .
"A že se urodilo" :)
Jenže jedna vlaštovka nám jaro neudělá takže zase zpět do práce letošní rok teprve začíná a
"bez práce nejsou koláče"
tak ať se vám taky daří.
A pamatujte "Kdo neseje ten nesklízí"
pondělí 5. března 2012
pondělí 27. února 2012
Někdy stačí málo
Vše je jen o číslech a velikostech k nim vztažených. Nedávno měl Honza svůj post také o oblíbených číslech. Ano 14 je jedno z mých čísel které mě neustále provází na každém kroku. 14 tka se ale vyskytuje opravdu často. Možná je to tím že to chci a sám si to více uvědomuji. No nakonec to není špatné číslo. Já sám si skromně říkám, že to znamená dvojitej Bond :))
Ale zpátky k těm velkým číslům a jejich měřením. Ono je to jenom V nás jestli kvůli těm číslům budeme brečet nebo se radovat :)
Vezměme si třeba příklad a to čas za který uběhnu nějaký závod. Taky platí čím menší čas tím lepší . Ale to přece není pravda když už sem v nějakém závodu a mnohdy si za něj i zaplatím tak si ho chci patřičně užít. A já si ty závody umím užívat dokonce i víc jak 2x tolik než někteří černoši :))
Samozřejmě to má i své nevýhody . Dost často se na nás vychutnávače na občerstvovačkách nedostane protože prej se banány rychle kazej :)
Nebo vemte si nějakou uběhnutou vzdálenost tady platí že čím více tím lépe. Onehdá jeden psal že dokonce běhá do práce 90km a to prý žádný týden nevynechá. Ale vemte si kolik ho to stojí času než se unaví, kolik vody a jídla není lepší být unavený téměř k smrti žízní po nějakých 20ti kilometrech :)) a jit v klidu do hospody ??
Proč tady pořád píšu o těch číslech no proto abych nemusel brečet na uplynulým víkendem :))
Plán byl jasnej vlastně jako vždycky:) Něco delšího :) Počasí celkem přálo. Vstávám skoro do slunného dne. Ještě oškrábat hubu kvůli lepší aerodinamice (případně běžkyním:)))) a jde se - tedy běží.
Jenže taky se vám stává že jste vždy první u nějaké té domácí havárie ?? A nikdo o ničem neví ?? Mě jo a podezdřele často. Dnešní ráno to byl strženej kouhoutek na horkou vodu . No nejsou lidi tak nezbejvá než zaběhnout do železařství a škody napravit :))
Nebudu zdržovat v 10.00 zase vše vypadá že funguje a já se chystám ven. No nohy se tvářej divně mrchy. Volím radši trasu ze které se dá různě vracet podle potřeby . Dobře dělám.
Začátek dobrý snad to pujde . Na 6km míjím odbočku na 12km tak málo to ne to by se mi smály :) Na 9km to dneska nejde takže zatáčím holt si dneska užiju jen 16-17km :(
Užiju a opravdu užil. O maratonské zdi sem četl hodně a nikdy jsem jí nezažil protože sem maraton nikdy neběžel. Dokonce někteří maratónci ji ani nezažijou :( Prý přichází po 30tém km. Ale proč běžet tak daleko.
Dnešní den mě nějaká (neříkám že to byla maratonská) zeď praštila do hlavy a to na 14 tém kilometru. Zase ta čtrnáctka :)) Nevím co se to stalo co se kde vypnulo ale najednou jako kdyby někdo něco rozbil (zase?) a dál to nešlo. Nepomohly ani hesla znalců, že síla se rodí na bolavých nohách :)) pomohl jen indián a ještě děsně pomalej. No nebudeme brečet ale radovat se :) Někdo musí běžet hodně daleko aby to zažil ale my znalci víme že,
"Někdy stačí málo"
Takže MSF a užívejte si i zmála :)
Ale zpátky k těm velkým číslům a jejich měřením. Ono je to jenom V nás jestli kvůli těm číslům budeme brečet nebo se radovat :)
Vezměme si třeba příklad a to čas za který uběhnu nějaký závod. Taky platí čím menší čas tím lepší . Ale to přece není pravda když už sem v nějakém závodu a mnohdy si za něj i zaplatím tak si ho chci patřičně užít. A já si ty závody umím užívat dokonce i víc jak 2x tolik než někteří černoši :))
Samozřejmě to má i své nevýhody . Dost často se na nás vychutnávače na občerstvovačkách nedostane protože prej se banány rychle kazej :)
Nebo vemte si nějakou uběhnutou vzdálenost tady platí že čím více tím lépe. Onehdá jeden psal že dokonce běhá do práce 90km a to prý žádný týden nevynechá. Ale vemte si kolik ho to stojí času než se unaví, kolik vody a jídla není lepší být unavený téměř k smrti žízní po nějakých 20ti kilometrech :)) a jit v klidu do hospody ??
Proč tady pořád píšu o těch číslech no proto abych nemusel brečet na uplynulým víkendem :))
Plán byl jasnej vlastně jako vždycky:) Něco delšího :) Počasí celkem přálo. Vstávám skoro do slunného dne. Ještě oškrábat hubu kvůli lepší aerodinamice (případně běžkyním:)))) a jde se - tedy běží.
Jenže taky se vám stává že jste vždy první u nějaké té domácí havárie ?? A nikdo o ničem neví ?? Mě jo a podezdřele často. Dnešní ráno to byl strženej kouhoutek na horkou vodu . No nejsou lidi tak nezbejvá než zaběhnout do železařství a škody napravit :))
Nebudu zdržovat v 10.00 zase vše vypadá že funguje a já se chystám ven. No nohy se tvářej divně mrchy. Volím radši trasu ze které se dá různě vracet podle potřeby . Dobře dělám.
Začátek dobrý snad to pujde . Na 6km míjím odbočku na 12km tak málo to ne to by se mi smály :) Na 9km to dneska nejde takže zatáčím holt si dneska užiju jen 16-17km :(
Užiju a opravdu užil. O maratonské zdi sem četl hodně a nikdy jsem jí nezažil protože sem maraton nikdy neběžel. Dokonce někteří maratónci ji ani nezažijou :( Prý přichází po 30tém km. Ale proč běžet tak daleko.
Dnešní den mě nějaká (neříkám že to byla maratonská) zeď praštila do hlavy a to na 14 tém kilometru. Zase ta čtrnáctka :)) Nevím co se to stalo co se kde vypnulo ale najednou jako kdyby někdo něco rozbil (zase?) a dál to nešlo. Nepomohly ani hesla znalců, že síla se rodí na bolavých nohách :)) pomohl jen indián a ještě děsně pomalej. No nebudeme brečet ale radovat se :) Někdo musí běžet hodně daleko aby to zažil ale my znalci víme že,
"Někdy stačí málo"
Takže MSF a užívejte si i zmála :)
neděle 12. února 2012
Když kopce tak kopce
Už ani nepamatuju kdo dostal ten děsivej nápad naplánovat na sobotu kopce :) Plánování bylo jednoduché kouknem do mapy a tam kde budou nejhustší vrstevnice tam poběžíme. Když jsem dorazil na místo srazu tak Honza už dávno běžel . Koukám jak si to peláší pěkně po rovině no prostě říkám "Honzo do kopců :)" Ale on to pořád rval dál po červené a ukazoval mi záda. Ja se rozhodl že to vemu po zelené to vypadalo slušně. Na ukazately bylo u zelené napsáno "vyhlídka u zlomeného kolene 4km do kopce" To byla výzva .
Naštěstí zelená vedla kousek stejně jak červená říkám super začátek lehkej aspoň nastartuju tukovej metabolismus :)) Začal jsem stíhat Honzu. Když už jsem ho skoro doběhl volám "za těma borovicema doprava" asi mě neslyšel . Hned jak jsem za třema borovicema zatočil doprava tak mi bylo jasné proč šel rovně :) Prostě měl větší rozum jak já cesta vedla kousek 2% stoupaním ale to se celkem rychle vyšplhalo na 6% . Začlo mi docházet "tohle dlouho nevydržim" .
Honza je ohař jak mě viděl že to rvu do kopce tak mu to nedalo a vzal to hned na rozcesti tou mirnější pořád červenou ale nahoru . Jeho 4% stoupání šlo jakoby o vrstevnici pode mnou. Ale jak běžel rychleji nabíral výšku a ješte než jsem se dostal k rozcestí tak byl přede mnou. Tentokráte se role vyměnily já to vzal po vrstevnici a Honza sotvaže vydejchal zase to nabral do kopce . No jo jak my říkáme je "Držák" .
K "lamači" což je ono pověstné místo, takové dva nešikovné kameny s mezerou přesně na nohu uprostřed a oba byly obrostlé vlhkým zeleným lišeníkem což ale na severní straně kopce nebylo nic neobvyklého :) Tak tam jsme radši ani neběžely . Přece jenom to stoupání po těch kamenech vypadalo vražedně .
Nahoru k vyhlídce jsme se dostaly obklikou. Honza dal svojí oblíbenou fidorku a ještě stačil uklidit batohy z cesty. Okolo šel nejakej nervozní turista a řikal to nemůžete nechávat ty batohy uprostřed cesty choděj tu lidi. No nechodili ale přesto batohy skončily hned vedle cesty mezi kameny. Červená značka už ho nebavila taky už byl dost zpocenej tak si vybral dva žluté proužky a tentokráte on se slovy "Do kopců " vyrazil.
No co budu povídat tolik historek co jsem po cestě vyslechl to se nedá ani publikovat ani zapamatovat. Nejvíc mě ale dostalo vyprávění o jednom běžci o kterém se traduje že je mistr bludných kamenů. Prý běhání s ním je tak nakažlivé že bloudění pak potká i vás. :) Ono na tom něco bylo . Kecáme kecáme a značky nikde stačilo o něm mluvit a už jsme zabloudily. Nakonec jsme na nějakou značku narazily a po několika hodinách dorazili k našemu cíly.
Honza říká dam si to jestě jednou to bude 80 a jdem domu . Říkám už ne . Nakonec se nechal ukecat a šli jsme na pivo .
Sepsáno pod vlivem :) A tento příběh není ani z poloviny pravdivý přátelé :))
Naštěstí zelená vedla kousek stejně jak červená říkám super začátek lehkej aspoň nastartuju tukovej metabolismus :)) Začal jsem stíhat Honzu. Když už jsem ho skoro doběhl volám "za těma borovicema doprava" asi mě neslyšel . Hned jak jsem za třema borovicema zatočil doprava tak mi bylo jasné proč šel rovně :) Prostě měl větší rozum jak já cesta vedla kousek 2% stoupaním ale to se celkem rychle vyšplhalo na 6% . Začlo mi docházet "tohle dlouho nevydržim" .
Honza je ohař jak mě viděl že to rvu do kopce tak mu to nedalo a vzal to hned na rozcesti tou mirnější pořád červenou ale nahoru . Jeho 4% stoupání šlo jakoby o vrstevnici pode mnou. Ale jak běžel rychleji nabíral výšku a ješte než jsem se dostal k rozcestí tak byl přede mnou. Tentokráte se role vyměnily já to vzal po vrstevnici a Honza sotvaže vydejchal zase to nabral do kopce . No jo jak my říkáme je "Držák" .
K "lamači" což je ono pověstné místo, takové dva nešikovné kameny s mezerou přesně na nohu uprostřed a oba byly obrostlé vlhkým zeleným lišeníkem což ale na severní straně kopce nebylo nic neobvyklého :) Tak tam jsme radši ani neběžely . Přece jenom to stoupání po těch kamenech vypadalo vražedně .
Nahoru k vyhlídce jsme se dostaly obklikou. Honza dal svojí oblíbenou fidorku a ještě stačil uklidit batohy z cesty. Okolo šel nejakej nervozní turista a řikal to nemůžete nechávat ty batohy uprostřed cesty choděj tu lidi. No nechodili ale přesto batohy skončily hned vedle cesty mezi kameny. Červená značka už ho nebavila taky už byl dost zpocenej tak si vybral dva žluté proužky a tentokráte on se slovy "Do kopců " vyrazil.
No co budu povídat tolik historek co jsem po cestě vyslechl to se nedá ani publikovat ani zapamatovat. Nejvíc mě ale dostalo vyprávění o jednom běžci o kterém se traduje že je mistr bludných kamenů. Prý běhání s ním je tak nakažlivé že bloudění pak potká i vás. :) Ono na tom něco bylo . Kecáme kecáme a značky nikde stačilo o něm mluvit a už jsme zabloudily. Nakonec jsme na nějakou značku narazily a po několika hodinách dorazili k našemu cíly.
Honza říká dam si to jestě jednou to bude 80 a jdem domu . Říkám už ne . Nakonec se nechal ukecat a šli jsme na pivo .
Sepsáno pod vlivem :) A tento příběh není ani z poloviny pravdivý přátelé :))
neděle 5. února 2012
Dopravníkové blues
Minulý mrazivý týden byl plný zvratů a překvapení.
Pondělí jsem ještě vybíhal do mrazu ale to byly teploty jen lehce pod nulou. Ale jak přituhlo tak jsem skončil doma na roťasu :)
Pak se dovídám že by nebylo špatný vzhledem k podmínkám skáknout do fitka na běhátko.
Teda na běhátko by mě nikdo nedostal . Ale mít možnost si s Honzou zaběhat a pokecat trošku začalo obrušovat mou averzi k pásáku.
Nojo ale nic není tak jednoduché jak to vypadá . Ve čtvrtek mi prostě bouchnul papiňák:( jestli to bylo tim že bylo doma přetopíno nebo tím mrazem to opravdu nevím.
Jsem totalně .... píšu Honzovi že nic nebude .
V pátek to pořád stojí za starou bačkoru. Nakonec mi kotě povídá kup si pořádnou tu kvalitní čokoládu a uvidíš co to s tebou udělá. Tak jsem se večer léčil kvalitní čokoládou :)))
Sobota ráno cvak něco přeskočilo (už to vypadá že budu případ pro chocholouška pořád mi přeskakuje :))
V hlavě najednou mám uklizeno. Honza ale pátek naznačoval že možná bude simulovat nemoc. No mejluju jak to teda vypadá . Naštěstí nestíhá ale že prej razí :)
Nechce se mi . Ale pokud nepudu totálně zabiju sobotu a pak budu otravenej že sem to nezkusil.
OK říkám tak já teda jdu moc mi neuteč nestíham :)
Balim připravuju pití míchám něco na bázi leteckýho benzínu :)
A poprvé v životě vyrážím na běhátko do fitka ale všechno je jednou poprvé :))
Dorazím do cíle
.
Hned u vstupu zase způsobuju rozruch protože ptám "jste tady jediné fitko v okolí mam tu sraz a nerad bych se splet a vlez do jineho fitka:))" No vypadá to dobře prý jsou jediné v okolí.
No podle instrukcí jsem dobloudil do šatny snažím se zapamatovat složité číslo skřínky 222 a hledám vstup do mučírny. Vylezu do dalšího patra a nacházím vstup. Podvědomě fixuju "seš o patro níž nezapomeň až se budeš vracet jseš o patro níž "
Vlezu dovnitř a co to mé oko vidí stojí tam 12 pásaků. No nedá se nic dělat když už jsem tady tam už musim . Ale co když se může vozit na dopravníku hnědý uhlí proč né já :)
Hned u okna mi nechal Honza místo ale na to nemám játra takže jdu na opačnou stranu budu pěkně ve stínu velké dvanáctky :)
Když sem ho viděl jak to tam valí už se mi chtělo křičet hořííí hoříí no co budu povídat valí to tam pro mě nepředstavitelnou rychlostí jak hasiči k ohni. :)
Pak už to pobíhalo skoro samo. Musel jsem chtě nechtě uznat že na tom pásu něco je. Venku nevědomky zpomalíte ale tady to nejde takže co vydržet nebo zase šáhnout na tlačítka a ubrat si ??
No co budu povídat takové exoty tam už dlouho neměly :))
Jestliže se některá ženská stihne převléct 2x za den tak Honza ten to dokáže 2x do hodiny .
Naštěstí tam nikdo nevydržel tak dlouho a proto neviděl jak se Honza mění před očima modrá červená zelená bílá a cilová černá :) Je pravda že i já jsem byl nucen po 1,5 hodině změnit zelenou za naší teamovou modrou :))
Naštěstí když už se večer začlo stmívat tak Honza říká ok už končíme :))
Byl jsem rád že končíme.
Jenže to jsem nevěděl co mě čeká až se pás zastaví.
Najednou se to všechno začlo houpat ale fakt velmi . Sice né tolik do strany jako ze řetízkáče. ale přesto ten titanik byl slušně rozhoupanej .
Honza se vlnil směrem k šatnám předemnou naštěsti trefil ty panské na první pokus :)
Vlezem dovnitř Honza zamíři ke své skřínce. Titanik se houpal pořád dál . Vzpomínám na fixaci "jseš o patro níž" rozhlížim se jak zmatená srna ale schody dolu nikde jen nahoru jsem zmaten pak mi dochází ze koukám přímo na skříňku 222 . Co ta skříňka dělá v tomhle patře ? Aha my jsme sem vlezli jinudy :))
OK nejhorší je za mnou . Není cestu do sprch někdo naprojektoval tak kluzkou dlažbu když se poleje vodou . A kdo by čekal že to tam někdo pocáká ?? žejo :))) No parnik se asi ještě houpal ještě asi dvě vteřiny bojuju s rovnováhou ruzně se kroutim ale nakonec stejně ležim na zemi . No musim říct podle jedné písničky "Dopadlo to výborně jsem jen trošku v šoku" nic co by se muselo šít nebo sádrovat :))
Běhátkovej den jsme stylově zakončily iontákem. :))
Teď jsem ještě nafetovanej ted to ještě nemůžu hodnotit nebo vlastně můzu .
Dávám tomu na stupnici od 1-10 hodnotu 12 :)
tak at se vam taky daří
Pondělí jsem ještě vybíhal do mrazu ale to byly teploty jen lehce pod nulou. Ale jak přituhlo tak jsem skončil doma na roťasu :)
Pak se dovídám že by nebylo špatný vzhledem k podmínkám skáknout do fitka na běhátko.
Teda na běhátko by mě nikdo nedostal . Ale mít možnost si s Honzou zaběhat a pokecat trošku začalo obrušovat mou averzi k pásáku.
Nojo ale nic není tak jednoduché jak to vypadá . Ve čtvrtek mi prostě bouchnul papiňák:( jestli to bylo tim že bylo doma přetopíno nebo tím mrazem to opravdu nevím.
Jsem totalně .... píšu Honzovi že nic nebude .
V pátek to pořád stojí za starou bačkoru. Nakonec mi kotě povídá kup si pořádnou tu kvalitní čokoládu a uvidíš co to s tebou udělá. Tak jsem se večer léčil kvalitní čokoládou :)))
Sobota ráno cvak něco přeskočilo (už to vypadá že budu případ pro chocholouška pořád mi přeskakuje :))
V hlavě najednou mám uklizeno. Honza ale pátek naznačoval že možná bude simulovat nemoc. No mejluju jak to teda vypadá . Naštěstí nestíhá ale že prej razí :)
Nechce se mi . Ale pokud nepudu totálně zabiju sobotu a pak budu otravenej že sem to nezkusil.
OK říkám tak já teda jdu moc mi neuteč nestíham :)
Balim připravuju pití míchám něco na bázi leteckýho benzínu :)
A poprvé v životě vyrážím na běhátko do fitka ale všechno je jednou poprvé :))
Dorazím do cíle
.
Hned u vstupu zase způsobuju rozruch protože ptám "jste tady jediné fitko v okolí mam tu sraz a nerad bych se splet a vlez do jineho fitka:))" No vypadá to dobře prý jsou jediné v okolí.
No podle instrukcí jsem dobloudil do šatny snažím se zapamatovat složité číslo skřínky 222 a hledám vstup do mučírny. Vylezu do dalšího patra a nacházím vstup. Podvědomě fixuju "seš o patro níž nezapomeň až se budeš vracet jseš o patro níž "
Vlezu dovnitř a co to mé oko vidí stojí tam 12 pásaků. No nedá se nic dělat když už jsem tady tam už musim . Ale co když se může vozit na dopravníku hnědý uhlí proč né já :)
Hned u okna mi nechal Honza místo ale na to nemám játra takže jdu na opačnou stranu budu pěkně ve stínu velké dvanáctky :)
Když sem ho viděl jak to tam valí už se mi chtělo křičet hořííí hoříí no co budu povídat valí to tam pro mě nepředstavitelnou rychlostí jak hasiči k ohni. :)
Pak už to pobíhalo skoro samo. Musel jsem chtě nechtě uznat že na tom pásu něco je. Venku nevědomky zpomalíte ale tady to nejde takže co vydržet nebo zase šáhnout na tlačítka a ubrat si ??
No co budu povídat takové exoty tam už dlouho neměly :))
Jestliže se některá ženská stihne převléct 2x za den tak Honza ten to dokáže 2x do hodiny .
Naštěstí tam nikdo nevydržel tak dlouho a proto neviděl jak se Honza mění před očima modrá červená zelená bílá a cilová černá :) Je pravda že i já jsem byl nucen po 1,5 hodině změnit zelenou za naší teamovou modrou :))
Naštěstí když už se večer začlo stmívat tak Honza říká ok už končíme :))
Byl jsem rád že končíme.
Jenže to jsem nevěděl co mě čeká až se pás zastaví.
Najednou se to všechno začlo houpat ale fakt velmi . Sice né tolik do strany jako ze řetízkáče. ale přesto ten titanik byl slušně rozhoupanej .
Honza se vlnil směrem k šatnám předemnou naštěsti trefil ty panské na první pokus :)
Vlezem dovnitř Honza zamíři ke své skřínce. Titanik se houpal pořád dál . Vzpomínám na fixaci "jseš o patro níž" rozhlížim se jak zmatená srna ale schody dolu nikde jen nahoru jsem zmaten pak mi dochází ze koukám přímo na skříňku 222 . Co ta skříňka dělá v tomhle patře ? Aha my jsme sem vlezli jinudy :))
OK nejhorší je za mnou . Není cestu do sprch někdo naprojektoval tak kluzkou dlažbu když se poleje vodou . A kdo by čekal že to tam někdo pocáká ?? žejo :))) No parnik se asi ještě houpal ještě asi dvě vteřiny bojuju s rovnováhou ruzně se kroutim ale nakonec stejně ležim na zemi . No musim říct podle jedné písničky "Dopadlo to výborně jsem jen trošku v šoku" nic co by se muselo šít nebo sádrovat :))
Běhátkovej den jsme stylově zakončily iontákem. :))
Teď jsem ještě nafetovanej ted to ještě nemůžu hodnotit nebo vlastně můzu .
Dávám tomu na stupnici od 1-10 hodnotu 12 :)
tak at se vam taky daří
pondělí 30. ledna 2012
Mrazivé třásně
Mráz se nám začal podepisovat na okna . Zatím jen polehounku ale to jen aby nás nevylekal než se do toho pustí plnou silou .
Tento týden se nám chystá ukázat jak konečně vypadá zima. Sice to bude bez sněhu ale o to mrazivěji aspoň tady u nás v nížinách .
Taky už bylo na čase leden je u konce a já díky skvělému počasí natočil nejvíc kilometrů za měsíc v historii mého téměř 2 letého lamaběhání.
Minulá neděle se neskutečně vydařila počasí na leden snad nemohlo být hezčí. Sluníčko svítilo jak pominuté. Na leden to teda vůbec nevypadalo.
Tento týden se nám chystá ukázat jak konečně vypadá zima. Sice to bude bez sněhu ale o to mrazivěji aspoň tady u nás v nížinách .
Taky už bylo na čase leden je u konce a já díky skvělému počasí natočil nejvíc kilometrů za měsíc v historii mého téměř 2 letého lamaběhání.
Minulá neděle se neskutečně vydařila počasí na leden snad nemohlo být hezčí. Sluníčko svítilo jak pominuté. Na leden to teda vůbec nevypadalo.
No počasí jsem využíval jak se dalo . Ono je taky proč . Totiž jsem se upsal že pokoloběžim Řip - Praha.
Píšu to sem proto aby se mi z toho hůře couvalo až na mě přijde slabší chvilka:)) Přece jenom 50km je po nějakym tom pivku trošku kratší než to vypadá. Ale co teď se těším a mám docela čas něco ještě potrénovat :) Hlavně neudělat ostudu parťákovi :))
Naběhané kilometry diky motivačnímu křtu "Neseď za pecí" šli téměř sami :)
Tento víkend ale začalo přituhovat hlavně teda mrazem :))
Mráz jsem jako obyčejnej člověk neměl rád :) zalejzal všude a studil. ( Taky jsem se jako spousta ostatních narodil s poruchou běhání:)) nastěstí je to léčitelné :))
Jako lamaběžec jsem ale zjistil že má spoustu přednosti a ty jsem si začal náležitě užívat.
Najednou jsou všechny trasy naprosto v pohodě nikdy žádné bláto všechno je krásně zmrzlé jen to vypadá že je na cestě víc kamení :)
Další super věc je že když přijde mráz můžeme začít běhat konečně po trávníku . Řikate si proč ? No je to jednoduché protože všechny ty kopečky a válečky jsou pěkně zmrzlé a boty čisté :))
Tuhle sobotu sem si užíval dvojnásob vlastně mohl jsem běhat pod vodou :)
Moje oblibená delší trasa vede kolem Hostivaře . Díky mrazu se dalo běžet místo po asfaltu pěkně po břehu polovypuštěné přehrady a užívat si krosovou trasu která se jindy běhat nedá :)) Běh po zmrzlém bahně mezi vyčnívajicími kořeny zakončený téměř turistickou trasou k hrázi prostě neměl chybu.
Tak lehce zamrzá a příští týden se tady už bude bruslit už se těším až poběžim po ledu :))
Poslední přednost mrazu je že prý zabíjí bacily :) To je super nebudu nemocnej :)
Jen si říkám "Doufám že se nesplete"
Tak ať se vám v tom mrazu pěkně běhá
neděle 15. ledna 2012
Jak se plete bič
Hladce, obrace, rozplést jedno oko na dvě (viz obr.) Aha takhle se vlastně bič neplete :)) Jo jsem to ale popleta :))
Minule jsem psal jak se dá běhat na pohodu :)
Jenže ono to není tak jednoduché jak by se zdálo a také by se dalo říct, že bez biče to nejde :))
Jak se tedy plete ten běžeckej bič . Ty ostatní známe ale běžeckej ??
On má každej ten svůj cukr a bič jinej . Můj bič se uplete celkem jednoduše .
To si tak vyhlídnete nějakej závod a pak už stačí se jen neprozřetelně a ukvapeně přihlásit.
První zděšení se může objevit když se objeví nějaký limit :)) a nebo se stací kouknout do loňských výsledků :)) To je pak překvapení . Vždyt budu poslední . :)) Von to nikdo pomalej neběhá . Aha asi slavnej nebo malej závod :)
Tak a bič je na světě.
A pak když už nepomůže ani ta pohoda stačí si vzpomenout na bič :))
A už v to v hlavě šumí :))
Hele a chceš to vlastně uběhnout. Hele neřikal si že dáš lepší čas ? Fakt chceš bejt uplně poslední ? (doufám že se ještě někdo pomalej přihlásí :)) Nelži sám sobě :)
Někdy pomůžou i záznamy . Ono stačí nakouknout a hned je další bič na světě .
Tento týden byl ukázkou že je potřeba kombinovat :))
V pondělí jsem vyběhl ze setrvačnosti na pohodu ještě z neděle.
Uterý vyschly zdroje a proto bylo volno
Středa zdroje nejsou na delší se mi nechce a o kratší trase si myslím ze nemá cenu se na 40 minut oblékat :))
Ale pak moje nejmladší říká jdeš běhat . Nevím. Já bych šla. No a bylo to jasný kratší a s radostí.
Čtvrtek říkám zase nevím . A tak koukám do deníčku jak na tom jsem . A jeje já v uterý nebyl tak to musím aspoň na krátkou :))
Pátek to je zásobovaci den .Hlavě si dávam bacha na záda a volno.
Sobota je ve znamení LSD sice nemám žádný plán ale tohle je nejlepší den natočit nějaké hodiny takže dlouhý běh.
Předpověď jako náledí zima sníh se nepotvrdila vypadá to že bude svítit sluníčko no prostě chystá se super den. Nakonec beru i bundu přeci jenom chci být venku dele a asi budu i chodit :(
První cíl je přehrada. Splněno.
Druhý cíl kouknu kam až to napustily
No musim uznat že pamatuju lepší časy .
No nic exkurze je u konce je čas myslet na cestu domu . Běžců je všude docela dost a všichni zdraví parádní den. Pohodička běžim si své lehké tempo. Najednou mě předbíhá nějakej rychlík . Říkám svezu se ale běží o trošku vostřejc než bych chtěl. Ale najednou už po 50m se otáčí a kontroluje o kolik mi utek. Jo hošane tohle teda nebudeš mít zadarmo :)) Jsem celkem odpočatej (to jsou ale kecy:) mám v nohách jen 12 volných km takže zatlačim na pilu a pouštím to svižně trochu stahuju. Dalších 50m nedá mu to zase se otáčí. A taky přitlačí na pilu :)) Já taky :))
Pomalu mi utíká ale né tak rychle jak si myslel já su spokojenej usmivam se den se daří :))
Počasí se předpovědi přímo vysmívá . Nakonec se ukazuje i jeden známej .
Chci zastavit a odpočinout ale už ukazuje makej nezdržuj se, chvíli mě doprovázi snaží se směšně opakovat mé pohyby :) cesta lehce zatáčí a vypadá to že nestíha :))) Nakonec to vzdal a někam se rozplynul :))
Blížim se domu mám krásných 20 kousků k tomu i slušně naloženou krosnu no už to moc nejde :)
Cílové rozhodnutí rovně 1km domu bude to super pulka nebo po trase tzv. kratké jestě 2,5km .Chvilka váhání. v hlavě mi bleskne "Lamy by šli delší" a tak jdu tu správnou :)) No zadarmo to nebylo .
Jak říkám už slušně naložená krosna nohy se hejbou jak když míchaj hodně hustej puding .
Nakonec sem domíchal ten puding a dorazil domu.
Neděle musím aspoň na krátkou to je jak se říká běh z povinnosti "čím ses včera pokazil tim se dneska naprav :))"
Takže dost keců a běž dát GPS na okno a už ses převlečenej ??
...
A je to doma i 40 minut se počítá.
S odstupem času si uvědomuju že ty závody jsou zajimavej nástroj. Když jsou dalekou je to takovej bič ale když už je běžíme je to takové koření a znáte to ani s tím kořením se to nemá přehánět :))
Tak ať se dobře běhá.
Minule jsem psal jak se dá běhat na pohodu :)
Jenže ono to není tak jednoduché jak by se zdálo a také by se dalo říct, že bez biče to nejde :))
Jak se tedy plete ten běžeckej bič . Ty ostatní známe ale běžeckej ??
On má každej ten svůj cukr a bič jinej . Můj bič se uplete celkem jednoduše .
To si tak vyhlídnete nějakej závod a pak už stačí se jen neprozřetelně a ukvapeně přihlásit.
První zděšení se může objevit když se objeví nějaký limit :)) a nebo se stací kouknout do loňských výsledků :)) To je pak překvapení . Vždyt budu poslední . :)) Von to nikdo pomalej neběhá . Aha asi slavnej nebo malej závod :)
Tak a bič je na světě.
A pak když už nepomůže ani ta pohoda stačí si vzpomenout na bič :))
A už v to v hlavě šumí :))
Hele a chceš to vlastně uběhnout. Hele neřikal si že dáš lepší čas ? Fakt chceš bejt uplně poslední ? (doufám že se ještě někdo pomalej přihlásí :)) Nelži sám sobě :)
Někdy pomůžou i záznamy . Ono stačí nakouknout a hned je další bič na světě .
Tento týden byl ukázkou že je potřeba kombinovat :))
V pondělí jsem vyběhl ze setrvačnosti na pohodu ještě z neděle.
Uterý vyschly zdroje a proto bylo volno
Středa zdroje nejsou na delší se mi nechce a o kratší trase si myslím ze nemá cenu se na 40 minut oblékat :))
Ale pak moje nejmladší říká jdeš běhat . Nevím. Já bych šla. No a bylo to jasný kratší a s radostí.
Čtvrtek říkám zase nevím . A tak koukám do deníčku jak na tom jsem . A jeje já v uterý nebyl tak to musím aspoň na krátkou :))
Pátek to je zásobovaci den .Hlavě si dávam bacha na záda a volno.
Sobota je ve znamení LSD sice nemám žádný plán ale tohle je nejlepší den natočit nějaké hodiny takže dlouhý běh.
Předpověď jako náledí zima sníh se nepotvrdila vypadá to že bude svítit sluníčko no prostě chystá se super den. Nakonec beru i bundu přeci jenom chci být venku dele a asi budu i chodit :(
První cíl je přehrada. Splněno.
Druhý cíl kouknu kam až to napustily
No musim uznat že pamatuju lepší časy .
No nic exkurze je u konce je čas myslet na cestu domu . Běžců je všude docela dost a všichni zdraví parádní den. Pohodička běžim si své lehké tempo. Najednou mě předbíhá nějakej rychlík . Říkám svezu se ale běží o trošku vostřejc než bych chtěl. Ale najednou už po 50m se otáčí a kontroluje o kolik mi utek. Jo hošane tohle teda nebudeš mít zadarmo :)) Jsem celkem odpočatej (to jsou ale kecy:) mám v nohách jen 12 volných km takže zatlačim na pilu a pouštím to svižně trochu stahuju. Dalších 50m nedá mu to zase se otáčí. A taky přitlačí na pilu :)) Já taky :))
Pomalu mi utíká ale né tak rychle jak si myslel já su spokojenej usmivam se den se daří :))
Počasí se předpovědi přímo vysmívá . Nakonec se ukazuje i jeden známej .
Chci zastavit a odpočinout ale už ukazuje makej nezdržuj se, chvíli mě doprovázi snaží se směšně opakovat mé pohyby :) cesta lehce zatáčí a vypadá to že nestíha :))) Nakonec to vzdal a někam se rozplynul :))
Blížim se domu mám krásných 20 kousků k tomu i slušně naloženou krosnu no už to moc nejde :)
Cílové rozhodnutí rovně 1km domu bude to super pulka nebo po trase tzv. kratké jestě 2,5km .Chvilka váhání. v hlavě mi bleskne "Lamy by šli delší" a tak jdu tu správnou :)) No zadarmo to nebylo .
Jak říkám už slušně naložená krosna nohy se hejbou jak když míchaj hodně hustej puding .
Nakonec sem domíchal ten puding a dorazil domu.
Neděle musím aspoň na krátkou to je jak se říká běh z povinnosti "čím ses včera pokazil tim se dneska naprav :))"
Takže dost keců a běž dát GPS na okno a už ses převlečenej ??
...
A je to doma i 40 minut se počítá.
S odstupem času si uvědomuju že ty závody jsou zajimavej nástroj. Když jsou dalekou je to takovej bič ale když už je běžíme je to takové koření a znáte to ani s tím kořením se to nemá přehánět :))
Tak ať se dobře běhá.
pondělí 9. ledna 2012
Hlavně se nikam netlačit !
To že když mě někdo někam tlačí většinou mě nikam nedotlačí :)
Tenhle novoroční týden mi zase jednou připomněl , že vlastně funguju na cukr.
Teď je otázka zda já nebo moje hlava ?
A ten tejden to byl trošku boj :)
To že mi to o svátcích celkem šlo jsem již psal . Jednou ,dvakrát,třikrát, čtyřikrát nepřeháníš to trochu :)) Jo to byla paráda . Dnes si uvědomuji že jsem vlastně běhal takříkajíc na pohodu. :)
Nikdo mě nikam nehonil . Měl jsem volno. Takže jsem chtěl jen když se mi chtělo a prostě na pohodu.
Ale zlomil se rok .
První výběh byl takovej ve znamení no moc to nejde. Asi předzvěst horších dnů. A pak to přišlo. Ráno do práce . Je cejtim nohu. A jak to bylo v té práci dlouhé :(( Při soumraku poklusem na metro . No žádná sláva necejtím se uvidím doma. Doma už to bylo jasné bolej mě záda do toho nejdu. Nakonec z toho byla postel elektrická dečka a kindl :))
Jednou ,dvakrát,třikrát, čtyřikrát nepřeháníš to trochu :)) Tentokráte ale nešlo o trénování ale o opak.
Dobrá v sobotu dám něco delšího aspoň 1,5-2 hodky . Nakonec jsem se domluvil, že vyrazím s kotětem na kolo.
Skoro se těšim ale zbytečně:)
V pátek přišel Velkej nákup a těžký tašky .Když sem 4x objel bydliště v čím dál větších kruzích tak jsem nakonec zaparkoval ( ach jo pročpak tady je tolik aut to nikdy nebejvalo) .
No dopadlo to jak to dopadlo . Píšu kotěti že mě zase bolej záda že sem tahal nákup :)
jeho odpověd je stručná " ty si ale vůl"
moje jestě stručnější " Já vim :))) "
No tak říkám možná dám v sobotu aspoň běh ty záda trošku přejdou a noha už taky .
Záda přešly ale stejně jsem nešel . Co svět se nezboří. Kua ale flákáš se moc. Měl bys jít běhat . Mě se nechce .
Prostě hlava se vzpouzela na obě strany .
Neděle poslední den týdne. Ne vzdávám to nikam nejdu vím že se mi nechce a tlačit se nikam nebudu když to není ono (záda a noha). Ok pohoda čistá hlava .
Ráno je doma největší klid holky spěj a ještě dlouho budou. To je nejlepší čas si natočit plnou horkou vanu a pořádně se zrelaxovat :))
Prostě neděle se zatím daří naprostá pohoda krásně uvolněnej sedím u kompu a užívám si to co mě baví :))
CVAK.
Někde něco přeskočilo .
Doma se chystá nedělní oběd. Ale já najednou koukám na teploměr 8 st . To si to počasí dělá srandu . Nevěřím jdu se podivat na okenní teploměr fakt nekecá 8st.
Stojím uprostřed obýváku a nahlas pronášim "Tak já nevím mám jit dneska a pak asi nepujdu zítra protože mě bude bolet noha nebo to mám nechat na zítra. "
Už to nebylo já nechci ale jen já nevím :)
A najednou mi Dcerka s úsměvem na rtech (asi už jsem to používal doma příliš nahlas)
říká "Hele a co kdyby to zítra nevyšlo"
No a bylo to :)) (Honza by měl radost kdyby nás slyšel :)))
Takže mám poučení když nebudu ani já sám sebe do něčeho tlačit .Tak pokud je to ve mě ono to přijde samo .))
Nikdy bych nevěřil že ten nedělní jasně prohranej běh můžu tak jednoduše zase vyhrát :))
Tenhle novoroční týden mi zase jednou připomněl , že vlastně funguju na cukr.
Teď je otázka zda já nebo moje hlava ?
A ten tejden to byl trošku boj :)
To že mi to o svátcích celkem šlo jsem již psal . Jednou ,dvakrát,třikrát, čtyřikrát nepřeháníš to trochu :)) Jo to byla paráda . Dnes si uvědomuji že jsem vlastně běhal takříkajíc na pohodu. :)
Nikdo mě nikam nehonil . Měl jsem volno. Takže jsem chtěl jen když se mi chtělo a prostě na pohodu.
Ale zlomil se rok .
První výběh byl takovej ve znamení no moc to nejde. Asi předzvěst horších dnů. A pak to přišlo. Ráno do práce . Je cejtim nohu. A jak to bylo v té práci dlouhé :(( Při soumraku poklusem na metro . No žádná sláva necejtím se uvidím doma. Doma už to bylo jasné bolej mě záda do toho nejdu. Nakonec z toho byla postel elektrická dečka a kindl :))
Jednou ,dvakrát,třikrát, čtyřikrát nepřeháníš to trochu :)) Tentokráte ale nešlo o trénování ale o opak.
Dobrá v sobotu dám něco delšího aspoň 1,5-2 hodky . Nakonec jsem se domluvil, že vyrazím s kotětem na kolo.
Skoro se těšim ale zbytečně:)
V pátek přišel Velkej nákup a těžký tašky .Když sem 4x objel bydliště v čím dál větších kruzích tak jsem nakonec zaparkoval ( ach jo pročpak tady je tolik aut to nikdy nebejvalo) .
No dopadlo to jak to dopadlo . Píšu kotěti že mě zase bolej záda že sem tahal nákup :)
jeho odpověd je stručná " ty si ale vůl"
moje jestě stručnější " Já vim :))) "
No tak říkám možná dám v sobotu aspoň běh ty záda trošku přejdou a noha už taky .
Záda přešly ale stejně jsem nešel . Co svět se nezboří. Kua ale flákáš se moc. Měl bys jít běhat . Mě se nechce .
Prostě hlava se vzpouzela na obě strany .
Neděle poslední den týdne. Ne vzdávám to nikam nejdu vím že se mi nechce a tlačit se nikam nebudu když to není ono (záda a noha). Ok pohoda čistá hlava .
Ráno je doma největší klid holky spěj a ještě dlouho budou. To je nejlepší čas si natočit plnou horkou vanu a pořádně se zrelaxovat :))
Prostě neděle se zatím daří naprostá pohoda krásně uvolněnej sedím u kompu a užívám si to co mě baví :))
CVAK.
Někde něco přeskočilo .
Doma se chystá nedělní oběd. Ale já najednou koukám na teploměr 8 st . To si to počasí dělá srandu . Nevěřím jdu se podivat na okenní teploměr fakt nekecá 8st.
Stojím uprostřed obýváku a nahlas pronášim "Tak já nevím mám jit dneska a pak asi nepujdu zítra protože mě bude bolet noha nebo to mám nechat na zítra. "
Už to nebylo já nechci ale jen já nevím :)
A najednou mi Dcerka s úsměvem na rtech (asi už jsem to používal doma příliš nahlas)
říká "Hele a co kdyby to zítra nevyšlo"
No a bylo to :)) (Honza by měl radost kdyby nás slyšel :)))
Takže mám poučení když nebudu ani já sám sebe do něčeho tlačit .Tak pokud je to ve mě ono to přijde samo .))
Nikdy bych nevěřil že ten nedělní jasně prohranej běh můžu tak jednoduše zase vyhrát :))
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)














