Sobota se Silvou

4:50 nevím proč ale nečekám na budík a jdu znova zkontrolovat věci a připravit se na cestu.

6:00 sedíme v autě a mířime směr Novohradské hory (to slovo hory mi dojde až později) . Říkám právě vybíhají mamuti venku je příjemnej chládek  zatím to mají dobrý.

Parkujeme na louce , máme slušnou časovou rezervu přesto už je celkem plno. Vyzvedáváme věci usměvavé slečny po nás chtějí nejaké číslo tak dostávám  první mínus a tak nás hledaj podle jména :)

Čas odjezdu se blíží prostor se začíná zaplňovat.  Všude se zahuštuje.

Přijíždí autobus který nás poveze na start. Je jen jeden. Je sice delší ale nechci nic říkat to je málo :). Neinformovaný řidič řiká že jede jen sám. No cpem se co to dá stejně to nejde dveře se zavírj ale já jsem uvnitř. Venku pořád stojí dost lidí , snad pojede druhej .

V autobuse  je fakt husto . Stojím na jedné noze a ještě né na své o držení si mohu nechat jen zdát. Pár prvních zatáček a zabrždění a najednou je vic životního prostoru ale jedem hurá.

Zatáčka střídá zatáčku kopec střidá kopec. Jedem douho. Začínaj je ozývat hlášky "neveze nás nějak daleko" "To nemůžu do večera stihnout zpátky"

V jednom kopci řidič nestihá řadit .Grrrr grr autobus couvá. Grrr grrr pořád nic zase couváme. Vypadá to, že budem vystupovat . Řidič nakonec svůj autobus zvládl a my se rozjíždíme a jedem dál. Začínám chápat že bude třeba přehodnotit dnešní cile. Jsme konečně v cíly tedy vlastně nazačátku:)

Co to co se to děje  vylejzám a pajdám protože z toho stání v autobuse mě docela bolí koleno no začíná to dobře. Venku už je o hodně lépe . Je pravda že někteři ješte nezačaly a už leží na zemi a nevypadá to že by se jim chtělo do závodu.

Také vidím Miloše v hloučku běžecké školy má super číslo 1100 což je čas startu.

Ještě než stačíme vystartovat probíha po trati už pár maratonců a co je neuvěřitelné i první Mammut a kdo jiný než Dan. Foták se mi přepnul do prohlížení než mi to dojde vidím jen Danova záda.

Start je 200m zpátky . Jdeme skoro 500 a z kopce . No to nezačne dobře protože z profilu si pamatuju že prvních 3,5km je do kopečka.



Jsme pod kopcem ,koleno jsem rozchodil a ani sem si nevšim  najednou se běží . Tak start a hlavně v klidu. Ještě nejsme u ani u autobusu a začíná se to trhat . Rakety letí dopředu . Tepovka letí  nahoru. Klid bude hůř . Cesta se předemnou klikatí a o rovině si můžu nechat jenom zdát. Rakety už mizí někde na obzoru.

Propadám se dozadu to se dalo čekat . V hlavě se mi vybavuje "první kopec klidně jděte" . Nenechám se dlouho přemlovat svým opatrnějším já a nejsem sám kdo začíná provozovat turistiku. Konečně na vlastní nohy zažívám co jsou to kopce. Lejtka tuhnou i pri ostré chuzi. Tepovce se dolu vůbec nechce. Chce to běžet budou se prokrvovat rychleji a přestanou bolet. Nefunguje to a tepovka rychlostí rakety se blíží k hranicím kam vůbec nechci.

Konečně se to láme . Paráda začínám si užívat . Dolu to jde pěkně. Je to parádní běžet najednou s takovou lehkostí a to tempo . Hele zase to nepřežeň ještě tě čeká jeden pořádnej kopec a dost kilometrů. Běh je super věc :) Okolní lesy jsou nádherné. Míjím další kontrolu beru vodu a kus banánu ,ďobnu si trochu sejra a už si to peláším dál.

Silvu si užívám . Propad jsem se tam kam jsem čekal. Sem tam mě někdo předbíha .Kontroluju číslo je třímístné jsem v klidu je to maratonec. Koukám zpátky vidím pár lidí nejsem poslední aspoň něco :) Kopec nahoru zase turistika. Chození se mi vyplatilo aspoň moc neztrácím a možná trošku dotahuju. Další seběh začíná mě tahat levá noha chce to větší opatrnost . Klenba je cejtit jako obvykle možná trošku víc ale dneska si to můžu dovolit tak to neřešim. Posledních pár kiláků. Už je vidět celnice . Tak trošku makám snad to vydržim.

Kua ono se to láme do kopce to snad né to nemužu dát tepovka včudu. Jdu abych později mohl běžet. Mam toho dost . Kolega dávno doběhl a přišel mi na proti. "Makej " "Nejde to" "Makej" "Jdi do p....." Ten konec bude tragickej :( V dáli najednou vidím Dana s foťákem. Né to né chodit né. Zbírám poslední zbytky sil a makám, už ani radši nekoukám na tepák ten si láme nové rekordy. Míjím hraniční šutr jsem doma teď už to nevzdám. Probíhám cílem slyším jak dokoce hláší mé jméno. Věší mi  medajli na krk . Někdo mi dává nějaké lístky nic nechápu. Něco po mě chce ale nakonec se shejbá a sám si odepíná obojek z mé nohy. Docvaklo mi to on chtěl čip :)  

 Mám medajli . Koukám je na ní šnek super myslely i na mě jsem spokojenej.

Voda mi nedělá už dobře jdu stát frontu na ten žlutej . Něco není v pořádku při mluvení se zasekávám musím se nadechnout je mi divně tepák se drží nezvykle vysoko na to že je už pár minut po doběhu :(  Dávám konečně chlazený a nevěřim tepák už se konečně začal ke mě chovat slušně. Konec dobrý všechno dobré. Musím říct že tenhle závod mě dostal prostě byl nejlepší , né kvůli výsledkům ale kvůli pocitu. Takže za rok se zase budu těšit.

Ještě vyhlášení výsledků tombola . Bágl z tomboly me minul o fous . Tak a jedem domu.