Píp vem si prášek. To zní jako z filmu sexmise. Bohužel to ale o žádném filmu nebude.
Určitě se nikoho nechci dotknout a pokusím se dát si pozor aby se v tom někdo nepoznal :(
Ale tak jak si dneska brouzdám netem tak už poněkolikáté na mě v souvislosti s během (či jiným vice hodinovým náročným sportem) vyskočilo užívání prášků proti bolesti .
To že ve sportu existuje doping to víme všichni a ani nás to nepřekvapuje, že špička v tom dost pravděpodobně jede. To ,že nás u dlouhých běhů (akcí) začne někdy něco bolet zná asi každý kdo si to aspoň párkrát zkusil.
Někdy v minulých letech když jsem poprvé četl o jakémsi delším závodu a jak si na něj jedinec připravuje zásobu růžových tablet se slovy že se to bez toho nedá zvládnout, jsem se tak nějak podivoval ale říkal sem si on to asi někdo jinak neumí . Ale postupem času jsem si začal všímat, že se to pro spoustu lidí stává normálem . Sice to všichni dělají pro zábavu i když třeba ve své kategorii chtějí vyhrát kdo by taky nechtěl ? že. Ale když něco začne bolet tak od toho jsou prášky proti bolesti .Bolest se ztlumí mozek otupí a ono se dá pochodovat běžet a kdovíco ještě dále a dále případně se znova nasype :(.
Nevím asi sem stará škola a říkám si buď to zvládnu vlastníma silama nebo si mám vybrat něco jiného nebo aspoň jindy .
Stojí to vůbec za to říci že jsem něco zvládl sice s prášky na bolest ale dokázal jsem to ??
Asi pochopím třeba někoho kdo si tím zachrání život protože je to jediná možnost která mu umožní třeba sestoupit z hory ale někde kde se můžu kdykoli sebrat a jít na autobus nebo si dát o pár kol méně?
Tak to doufám, že k tomu nikdy neklesnu to radši zůstanu lama která nikdy nic nedokáže :(
Prostě dnes mi to uvízlo v hlavě asi více jak jindy a musel jsem si to napsat :(
Ale taky by mě zajímal názor ostatních co to tu někdy čtou ?
Ale možná už je jiná doba a nikdo se neptá jak si to dokázal ale jen super žes to dokázal.
Tak ať vás nic nebolí aby jste nemuseli řešit volbu :))
pondělí 20. května 2013
středa 15. května 2013
To jseš trubka zase koleno
No chtěl jsem napsat něco o běhání ale nenapíšu protože to stojí jak se říká za starou Belu :))
Staré pranostiky říkají :
Březen - za kamna vlezem
Duben - ještě tam budem
No je vidět že jsem je neposlechl a to jak loni viz můj druhej pražskej půlmaraton . Tak letos sem se šetřil na soudek což se povedlo ale dopadlo to podobně jen o chvíli později.
Dneska jen můžu přemýšlet nad tím jestli to bylo mým špatným oblečením a zimou nebo tím že jsem do toho šlapal zbytečně moc a nebo dokonce obojím :))
A jak říká márfi " můželi se pokazit víc věcí pak se pokazí určitě všechny a v tom nejnevýhodnějšim pořadí :)"
Takže mě teď bolí koleno a moc neběhám.Nízký přísun antidepresiv dělá svoje. Přitom to počasí to by se člověk z toho .....
Dal jsem tomu tejden klidu a pak to zkusil klasika -3dny zpět . Prostě neumím regenerovat nejsem Wolverin jako někteří co dokonce propagují "to se musí rozběhat" . Asi chápu že u někoho to může fungovat ale nechápu proč zrovna u mě ne. Prostě u mě to funguje naprosto přesně podle logiky když to nenecháš v klidu tak se to jen zhorší (a možná se zpomalí léčení )
Teď v pondělí zase to bylo v klidu ok . Tak jsem to šel skusit opatrně tomu dal necelých 40 minut a už to bylo znát a jsem zase - 2dny zpět (nebo kolik já už to ani nepoznám )
No přemýšlel jsem o Krkonošské 25ce ale na to si můžu nechat zajít chuť. Takže teď je ve výhledu jen žebrácká a uvidíme jak to dopadne.
Takže ten květen bude stát běžecky u mě za starou bačkoru (naštěstí jen běžecky :))
No napsat sem si to musel abych třeba příští rok nezapomněl a mohl navázat zase něčím novým :))
Tak ať vám to běhá .
Staré pranostiky říkají :
Březen - za kamna vlezem
Duben - ještě tam budem
No je vidět že jsem je neposlechl a to jak loni viz můj druhej pražskej půlmaraton . Tak letos sem se šetřil na soudek což se povedlo ale dopadlo to podobně jen o chvíli později.
Dneska jen můžu přemýšlet nad tím jestli to bylo mým špatným oblečením a zimou nebo tím že jsem do toho šlapal zbytečně moc a nebo dokonce obojím :))
A jak říká márfi " můželi se pokazit víc věcí pak se pokazí určitě všechny a v tom nejnevýhodnějšim pořadí :)"
Takže mě teď bolí koleno a moc neběhám.Nízký přísun antidepresiv dělá svoje. Přitom to počasí to by se člověk z toho .....
Dal jsem tomu tejden klidu a pak to zkusil klasika -3dny zpět . Prostě neumím regenerovat nejsem Wolverin jako někteří co dokonce propagují "to se musí rozběhat" . Asi chápu že u někoho to může fungovat ale nechápu proč zrovna u mě ne. Prostě u mě to funguje naprosto přesně podle logiky když to nenecháš v klidu tak se to jen zhorší (a možná se zpomalí léčení )
Teď v pondělí zase to bylo v klidu ok . Tak jsem to šel skusit opatrně tomu dal necelých 40 minut a už to bylo znát a jsem zase - 2dny zpět (nebo kolik já už to ani nepoznám )
No přemýšlel jsem o Krkonošské 25ce ale na to si můžu nechat zajít chuť. Takže teď je ve výhledu jen žebrácká a uvidíme jak to dopadne.
Takže ten květen bude stát běžecky u mě za starou bačkoru (naštěstí jen běžecky :))
No napsat sem si to musel abych třeba příští rok nezapomněl a mohl navázat zase něčím novým :))
Tak ať vám to běhá .
pondělí 29. dubna 2013
O Krušovický soudek
Je tomu rok co mě na tento závod namlsal velký BUBO :))
Prej " poslední dva km jsou z kopce a končí to v pivovaru :))"
Jako běžet z kopce a ještě do pivovaru to je výzva když k tomu přidáme, že ten pivovar jsou Krušovice tak to prostě musím.
Nojo jenže loni jsem kvůli bolavé noze nemohl a se slzou v oku to musel odpískal. Letos jsem se už na to připravoval a šetřil se přece si takovou událost nemůžu nechat ujít.
V pátek se mi práci ptaly co prej chystám na víkend . No odpovídám "sobota opočívám a v neděli běžím s klukama na pivo " :)) To nebudeš sportovat ? Říkám no jen to pivo :))
Sobota pozdě večer . Venku někdo začal na zítřek uklízet venku rachotěj plechy a slyším jak nám voda bubnuje na okna . Taky někdo vypnul kotel teploměr padá dolu :)
Neděle ráno. Budík nemilosrdně pípá venku mrholí na teploměru něco kolem 6 st. Budím spoluběžkyni chvíli hraje divadlo a nakonec zůstává v pelechu. No nic jedu sám tohle mě nerozhodí je to můj závod :)
Nádraží klasicky nestíhám Pavel kupuje lístky a na peroně se potkáváme s Advidem a dalšíma které znám spíš od vidění . Jasně jedeme všichni vlakem, na pivo se přece autem nejezdí :))
Na nádraží už čeká autobus co nás veze k tělocvičně jsme mezi prvníma a tak dostáváme super čísla .
Avid stojí předemnou a fasuje číslo 11 :)) jeje moje čislo . Já nevěřícně koukám a fasuju číslo 12 (kua co mi to pripomíná ) říkám super prémijové číslo . Teď zas kouka divně ta pani protože o prémijovém číslu ví asi svoje ale to zas já pochopim až později :) Pavlik nechce 13 a pouští dva lidi nenapadne před sebe dostává patnácku. :)) Něco se kolem děje nejakej starší organizátor říká a ukazuje na nej "to je on" Pavel má asi průser :))
S postupujícím časem se tělocvična plní a plní docházejí plátěná čísla na řadu přichází dotištěná čísla :))
No dochází dokonce i na ručně psaná čisla. I přes to počasí je učast vysoká :)
No čas se chýlí je potřeba se převléct vyměnit týmové triko iThinkBeer.com a vyrazit. volím kraťasy tilko a triko s krátkym na hruď špendlim magickou dvanáctku. Honza prej už doběhl tak teď je řada na mě :))
Pavel se mezitím šel proběhnout, vrací se přehodnocuje a převléká se do dlouhých kalhot a bere bundu :)
Čekáme na start občas mám pochybnosti o správné volbě oblečení a vedrem to opravdu nebylo :))
START !!
Rána jak z děla málem sem se lekl. Kam tak všichni letí ?? Asi maj velkou žízeň :)
Moje taktika je jasné chytit se na konci a jistit to aby se nikdo neztratil :))
No běžíme zima ale je docela slušná začínaj mě fialovět ruce :)) a co víc něco má tíží.
Ať už jsme za vesnici potřebuju klidnej strom :))
Konečně .
Ztráta dalších míst v pořadí ale běží se mi podstatně lépe. Za mnou ještě někoho vidím je to dobré nejsem poslední . Ruce mi začínají červenat teplota se ustálila a vlastně je super počasí na běh :) Trať je docela dobrá lidí málo no paráda. Začínám se snažit dotahovat ty přede mnou . No moc mi to nejde. Nakonec jeden kousek získávám . Přede mnou červená bunda ale drží se :)) teď je kousek po silnici a docela z kopce tak to pouštím ale evidentně to dělaj i ti přede mnou. Tohle je ta výhoda že neběžím sám a o něco jde :)) Pořád mě někdo táhne teď to byla slečna v červeném :)) konečně na 13km se začne ohlížet :)) To znám teď to přijde :)
Dotahuju plejtvám silama ale mám málem další kousek. Nakonec běžíme spolu až téměř do cíle a každý chvilku tahá pilku :)) (Díky.. Díky) Mě docela slušně rozbolelo koleno a začínam chodit, trošku to povolí a tak přichází na řadu indián. .
No kde je ten kopec dolu už jsme skoro na 18km kluci už sou v cíli divný je že mi nejdou naproti ale asi to pivo, asi to pivo :))
Najednou se to láme to sem nečekal tak trochu je to víc z kopce než jsem vůbec tušil . Tady to ani nejde pustit pokud se nechci někde rozbít a nohy začinaj z kopce docela bolet kdo by to čekal :)
Taky už chápu že naproti by mě šel jen slušnej blázen :))
Se slovy možná stihnem lepší čas se mi červená bunda začíná vzdalovat. Ten kopec dolu je nekonečnej . Poslední zatáčka a cílová brána sbíram poslední zbytky sil a vbíhám do pivavaru .
Digi mi fotí cilovou fotku a to prej bude drahý :)) čekal na mě dlouho v té zimě :) Diky Digi :)
No a pak už přichází samá pozitiva Pivo, Pivo, Párek :))
Všichní jsou vysmátí a v naprosté pohodě prostě super závod.
Konečně vyhlášení a my se dovídáme co že to ten Pavel provedl .Už ho vyhlašují jako 3000 cáteho učasníka v historii závodu vyhrává baterii Krušovické 12ky Honza by z nás měl radost :)
No a co dodat ? Příští rok je už teď jistej .
Prej " poslední dva km jsou z kopce a končí to v pivovaru :))"
Jako běžet z kopce a ještě do pivovaru to je výzva když k tomu přidáme, že ten pivovar jsou Krušovice tak to prostě musím.
Nojo jenže loni jsem kvůli bolavé noze nemohl a se slzou v oku to musel odpískal. Letos jsem se už na to připravoval a šetřil se přece si takovou událost nemůžu nechat ujít.
V pátek se mi práci ptaly co prej chystám na víkend . No odpovídám "sobota opočívám a v neděli běžím s klukama na pivo " :)) To nebudeš sportovat ? Říkám no jen to pivo :))
Sobota pozdě večer . Venku někdo začal na zítřek uklízet venku rachotěj plechy a slyším jak nám voda bubnuje na okna . Taky někdo vypnul kotel teploměr padá dolu :)
Neděle ráno. Budík nemilosrdně pípá venku mrholí na teploměru něco kolem 6 st. Budím spoluběžkyni chvíli hraje divadlo a nakonec zůstává v pelechu. No nic jedu sám tohle mě nerozhodí je to můj závod :)
Nádraží klasicky nestíhám Pavel kupuje lístky a na peroně se potkáváme s Advidem a dalšíma které znám spíš od vidění . Jasně jedeme všichni vlakem, na pivo se přece autem nejezdí :))
Na nádraží už čeká autobus co nás veze k tělocvičně jsme mezi prvníma a tak dostáváme super čísla .
Avid stojí předemnou a fasuje číslo 11 :)) jeje moje čislo . Já nevěřícně koukám a fasuju číslo 12 (kua co mi to pripomíná ) říkám super prémijové číslo . Teď zas kouka divně ta pani protože o prémijovém číslu ví asi svoje ale to zas já pochopim až později :) Pavlik nechce 13 a pouští dva lidi nenapadne před sebe dostává patnácku. :)) Něco se kolem děje nejakej starší organizátor říká a ukazuje na nej "to je on" Pavel má asi průser :))
S postupujícím časem se tělocvična plní a plní docházejí plátěná čísla na řadu přichází dotištěná čísla :))
No dochází dokonce i na ručně psaná čisla. I přes to počasí je učast vysoká :)
No čas se chýlí je potřeba se převléct vyměnit týmové triko iThinkBeer.com a vyrazit. volím kraťasy tilko a triko s krátkym na hruď špendlim magickou dvanáctku. Honza prej už doběhl tak teď je řada na mě :))
Pavel se mezitím šel proběhnout, vrací se přehodnocuje a převléká se do dlouhých kalhot a bere bundu :)
Čekáme na start občas mám pochybnosti o správné volbě oblečení a vedrem to opravdu nebylo :))
START !!
Rána jak z děla málem sem se lekl. Kam tak všichni letí ?? Asi maj velkou žízeň :)
Moje taktika je jasné chytit se na konci a jistit to aby se nikdo neztratil :))
No běžíme zima ale je docela slušná začínaj mě fialovět ruce :)) a co víc něco má tíží.
Ať už jsme za vesnici potřebuju klidnej strom :))
Konečně .
Ztráta dalších míst v pořadí ale běží se mi podstatně lépe. Za mnou ještě někoho vidím je to dobré nejsem poslední . Ruce mi začínají červenat teplota se ustálila a vlastně je super počasí na běh :) Trať je docela dobrá lidí málo no paráda. Začínám se snažit dotahovat ty přede mnou . No moc mi to nejde. Nakonec jeden kousek získávám . Přede mnou červená bunda ale drží se :)) teď je kousek po silnici a docela z kopce tak to pouštím ale evidentně to dělaj i ti přede mnou. Tohle je ta výhoda že neběžím sám a o něco jde :)) Pořád mě někdo táhne teď to byla slečna v červeném :)) konečně na 13km se začne ohlížet :)) To znám teď to přijde :)
Dotahuju plejtvám silama ale mám málem další kousek. Nakonec běžíme spolu až téměř do cíle a každý chvilku tahá pilku :)) (Díky.. Díky) Mě docela slušně rozbolelo koleno a začínam chodit, trošku to povolí a tak přichází na řadu indián. .
No kde je ten kopec dolu už jsme skoro na 18km kluci už sou v cíli divný je že mi nejdou naproti ale asi to pivo, asi to pivo :))
Najednou se to láme to sem nečekal tak trochu je to víc z kopce než jsem vůbec tušil . Tady to ani nejde pustit pokud se nechci někde rozbít a nohy začinaj z kopce docela bolet kdo by to čekal :)
Taky už chápu že naproti by mě šel jen slušnej blázen :))
Se slovy možná stihnem lepší čas se mi červená bunda začíná vzdalovat. Ten kopec dolu je nekonečnej . Poslední zatáčka a cílová brána sbíram poslední zbytky sil a vbíhám do pivavaru .
Digi mi fotí cilovou fotku a to prej bude drahý :)) čekal na mě dlouho v té zimě :) Diky Digi :)
No a pak už přichází samá pozitiva Pivo, Pivo, Párek :))
Všichní jsou vysmátí a v naprosté pohodě prostě super závod.
Konečně vyhlášení a my se dovídáme co že to ten Pavel provedl .Už ho vyhlašují jako 3000 cáteho učasníka v historii závodu vyhrává baterii Krušovické 12ky Honza by z nás měl radost :)
No a co dodat ? Příští rok je už teď jistej .
pondělí 22. dubna 2013
Když se po obědě smívá
Možná by se mohlo zdát, že tento zápisek bude o popíjení loňských archivních zásob levného alkoholu ale všechno bylo jinak .
Má nejnovější Lamí zkušenost začíná v sobotu ráno. Mám celkem jednoduchej plán dám si své sobotní kolečko. Nebudu to hrotit přece jenom příští týden je soudek :)
Hned na začátku se mi asi zbláznily hodinky a blbě ukazujou tepovku :)
Běžim pocitově někde kolem 130 a hodiny neustále tvrdí 160. Pak se to mění obráceně asi na 5tém kilometru pocitově 160 a hodiny ukazuji 135 UFF pak se to nějak srovnává ale stejně to neřešim . Za tu dobu co běhám s tepákem to beru jen jako informaci a spíš koukám na pocity a brzdim jen když mam pocit že nemužu dejchat a na hodinách je 170++.
Po cestě zpět vždy běhám kolem mámy (dobrá občerstvovací stanice )
No a tady to začíná . Mám 12km a ted se rozhoduji :
- rovnou domu a pit až doma dneska mi to jde asi by se dalo
- zastavit u mámy na pití a pak domu ale doma dnes nikdo není a budu muset něco hledat v lednici
V hlavě se to honí "měl bys běžet " "děláš to pro radost ?" "potěšítě když se zastavíš ?" "de vo něco"
No tak poslední varianta
- zastavit a dat si něco k jidlu a pití a pak pomalu doběhnout domu, mámě udělám radost a bude z toho pěknej den :)
Nakonec z toho byla svíčková Mnam :)
Vyrážim domu pomalu to rozbíhám čeká mě asi 5km
Vychladl sem ale pomalu to jde ani jsem moc nevytuhl a nic si nerozseděl .
No a na 3km to přišlo, de to ale dře to najednou se to okolo začína snažit houpat ?? Co to je?
Jdu do chůze vydejchám zase se rozbíhám a po 200 metrech zase pocit houpání a zatmívání a do.... co to je ?
Něco jsem si asi nasadil do hlavy proč to nejde ? Běžím kolem nemocnice dávám další pokus. To přejde, zase ten pocit no nic vypínám hodinky domu už pořádně nedoběhnu nemá cenu nic měřit :(
Přiznám se že ani nevím co se to dělo ale přikládám to tomu najedení a tak jak se mi občas chce po obědě strašně spát a tělo jde do útlumu tak možná něco se projevilo při běhu? Možná jsem posera ale co aspoň mám novou zkušenost.
A znovu říkám nic z loňských zásob jsem nepil :)
Má nejnovější Lamí zkušenost začíná v sobotu ráno. Mám celkem jednoduchej plán dám si své sobotní kolečko. Nebudu to hrotit přece jenom příští týden je soudek :)
Hned na začátku se mi asi zbláznily hodinky a blbě ukazujou tepovku :)
Běžim pocitově někde kolem 130 a hodiny neustále tvrdí 160. Pak se to mění obráceně asi na 5tém kilometru pocitově 160 a hodiny ukazuji 135 UFF pak se to nějak srovnává ale stejně to neřešim . Za tu dobu co běhám s tepákem to beru jen jako informaci a spíš koukám na pocity a brzdim jen když mam pocit že nemužu dejchat a na hodinách je 170++.
Po cestě zpět vždy běhám kolem mámy (dobrá občerstvovací stanice )
No a tady to začíná . Mám 12km a ted se rozhoduji :
- rovnou domu a pit až doma dneska mi to jde asi by se dalo
- zastavit u mámy na pití a pak domu ale doma dnes nikdo není a budu muset něco hledat v lednici
V hlavě se to honí "měl bys běžet " "děláš to pro radost ?" "potěšítě když se zastavíš ?" "de vo něco"
No tak poslední varianta
- zastavit a dat si něco k jidlu a pití a pak pomalu doběhnout domu, mámě udělám radost a bude z toho pěknej den :)
Nakonec z toho byla svíčková Mnam :)
Vyrážim domu pomalu to rozbíhám čeká mě asi 5km
Vychladl sem ale pomalu to jde ani jsem moc nevytuhl a nic si nerozseděl .
No a na 3km to přišlo, de to ale dře to najednou se to okolo začína snažit houpat ?? Co to je?
Jdu do chůze vydejchám zase se rozbíhám a po 200 metrech zase pocit houpání a zatmívání a do.... co to je ?
Něco jsem si asi nasadil do hlavy proč to nejde ? Běžím kolem nemocnice dávám další pokus. To přejde, zase ten pocit no nic vypínám hodinky domu už pořádně nedoběhnu nemá cenu nic měřit :(
Přiznám se že ani nevím co se to dělo ale přikládám to tomu najedení a tak jak se mi občas chce po obědě strašně spát a tělo jde do útlumu tak možná něco se projevilo při běhu? Možná jsem posera ale co aspoň mám novou zkušenost.
A znovu říkám nic z loňských zásob jsem nepil :)
pondělí 8. dubna 2013
Ani do hospody netrefím :(
Tak dneska bych už po třetí mohl psát jak jsem si užil Pražský půlmaraton. Jenže já se letos rozhodl že jediná taková hromadná pražská akce o které jsem ochoten uvažovat je Nike.
Takže co s načatou sobotou když všichni zase běží pražskej půlmaraton?
No jasně někam do lesa. Minulý týden jsem se chystal vyběhnout z Davle ale nevyšlo to protože jsme nakonec jeli na Berounsko.
Mezi tím se domlouvaj známí, že po půlce jdou do hospody a Honza povídá tak za náma do té hospody doběhni a to je teda slovo do pranice. Toho se chytám a plánuju.
Nakonec Dostávám šílenej nápad když to neuběhnu z Davle tak radši vystoupím jinde (mám to asi stejné jako Honza se svými 120 týdně) Času je málo chtěl bych vyrážet něco po 10 té z Pikovic. Po červené na zbraslav je to necelejch 20 a zbytek nejak doklepu :)) Ještě doma znova prohlížím sestup do Vranného neznačenou stezkou (tou co jsme šli na pražské stovce nahoru ale v noci ).
Začíná to snad jako obvykle nestíhám vlak. Házim věci do batohu vyrážim , vracim se pro mapu co kdyby :)) Na pulce cesty na Vršovické nádraží klušu a uvědomuji si že jsem zapomněl mobil super to to dneska začíná :))
Vrátit se znamená změnit plány nevrátit se znamená že nemám žádné spojení . Nevracím se nejsem žádnej otrok mobilu :))
Stíhám vlak jede za 4 minuty kupuju listek tak odkládám hulky které držim v ruce abych mohl zaplatit a už letím až dozadu na 3ti nástupiště. Někde uprostřed kua mám prázdné ruce jejda zpátky .)) Hulky nastěstí spadly a ležej pod pokladnou :) UFF
Dobíhám na nástupiště a zbytečně jsem se honil ještě mám minutu :)) No hezky sem se spotil hned po ránu.
Vláček se dokodrcá do Pikovic . Jdu se podívat na most na řeku. Zatím je tady pusto a prázdno není sezona nikde nikdo par chatařů pár turistu a já :)
Trasa co jsem naplanoval vede vlastně stejně jako ta noční šedesátka (teda její začátek) ale opačným směrem aspoň se podívám co všechno jsem v noci neviděl. Cesta na davli vede těsně po břehu podél řeky . Naproti ve srázech nedostupné chaloupky . Já ale vzpomínám na tu uzkou cestu ve sněhu a stromy u vody víc si nepamatuju. Hledám tu nejlepší techniku běhu s hulkami možná mám chvílemi pocit že mi to i jde. Jedinný problém je asfalt ale toho je zatím málo. Hned za Davlí se to začíná zvedat kopec .Klacky se začínají trošku víc snažit ruce začínaji trosku víc bolet :)) O běh se moc nepokouším vím že ten kopec je hoooodně dlouhej :)) Výhoda hůlek je že ale nutí k rychlejší chůzi takže super .
Zatím to jde (běží) docela dobře. Ale za chvíli musím z červené odbočit doleva a zkusit to někudy mezi těma skalama slézt.
Nalezam odbočku o které jsem myslel ze jeto ona ta mě pěkně vede na hranu srázu a já koukám kde asi je ta cesta dolu .
Super tady je nějaká stezička to by mohlo být ono. Hulky dělaj super oporu , svah se drolí pod nohama a začínám se bát že to asi bude blbě . Vydrž prdka vydrž :)) slezl sem asi 50 metru dolu srázem najednou se z boku vyřítila srna div že mě nesrazila uff. No tamhle to možná pokračuje sestupuju dál . No asi sem fakt blbě tohle je země neznámá . Ještě deset kroku a z opačné strany se mezi kamením zjevuje bachyně (ta je velká jak kráva) s něčim menšim vedle sebe nastěstí se utíkaji schovat a ja mažu zpátky nahoru :)) po pul kilometru vidim rokli a potok jasan ten musi teci dolu to bude ono :) No malem sem se vracel podruhe ale nakonec sem to srazem a potokem slezl dolu abych zjistil že sem slezl o kilometr dříve než sem měl . (v mapě doma koukám skály bez možnosti sestupu :)) no asi to šlo :)) Začínám to rozbíhat nevyhýbám se ani dalším dvěma kopcům prvni směr zvole a pak dolu do jarovského udolí druhy zase zpátky směr hradiště závist Aspoň nastoupat metry svižnou chuzí když už né běh a rychlost .))
Sbíhám po žluté dolu a konečně zbraslav . Rovnej asfalt , Balim hulky . Je 14,00 všichni známí už jsou asi v cíly (no jeden ještě nebyl ) až do hospody kde je to od 15,00 to nestihám to je ještě 15km no nic naplat dám to aspoň do branika kde startovala ta noční šedesatka a mažu na tramvaj.
Vypínam hodinky na tachometru necelých 27km a šilenej čas 4:20 pěkná expedice :))
Tramvaj jede jen na palačák tak se nedá nic dělat to se dokluše . Uff 15:15 akademická čtvrthodinka jsem v hospodě ale nikde nikdo ?? Asi je něco špatně jsem bez mobilu a bez sil :(( No rezignuji a jdu na metro a domu .
Ani do hospody netrefim :(
Ale jinak super den.
Takže co s načatou sobotou když všichni zase běží pražskej půlmaraton?
No jasně někam do lesa. Minulý týden jsem se chystal vyběhnout z Davle ale nevyšlo to protože jsme nakonec jeli na Berounsko.
Mezi tím se domlouvaj známí, že po půlce jdou do hospody a Honza povídá tak za náma do té hospody doběhni a to je teda slovo do pranice. Toho se chytám a plánuju.
Nakonec Dostávám šílenej nápad když to neuběhnu z Davle tak radši vystoupím jinde (mám to asi stejné jako Honza se svými 120 týdně) Času je málo chtěl bych vyrážet něco po 10 té z Pikovic. Po červené na zbraslav je to necelejch 20 a zbytek nejak doklepu :)) Ještě doma znova prohlížím sestup do Vranného neznačenou stezkou (tou co jsme šli na pražské stovce nahoru ale v noci ).
Začíná to snad jako obvykle nestíhám vlak. Házim věci do batohu vyrážim , vracim se pro mapu co kdyby :)) Na pulce cesty na Vršovické nádraží klušu a uvědomuji si že jsem zapomněl mobil super to to dneska začíná :))
Vrátit se znamená změnit plány nevrátit se znamená že nemám žádné spojení . Nevracím se nejsem žádnej otrok mobilu :))
Stíhám vlak jede za 4 minuty kupuju listek tak odkládám hulky které držim v ruce abych mohl zaplatit a už letím až dozadu na 3ti nástupiště. Někde uprostřed kua mám prázdné ruce jejda zpátky .)) Hulky nastěstí spadly a ležej pod pokladnou :) UFF
Dobíhám na nástupiště a zbytečně jsem se honil ještě mám minutu :)) No hezky sem se spotil hned po ránu.
Vláček se dokodrcá do Pikovic . Jdu se podívat na most na řeku. Zatím je tady pusto a prázdno není sezona nikde nikdo par chatařů pár turistu a já :)
Trasa co jsem naplanoval vede vlastně stejně jako ta noční šedesátka (teda její začátek) ale opačným směrem aspoň se podívám co všechno jsem v noci neviděl. Cesta na davli vede těsně po břehu podél řeky . Naproti ve srázech nedostupné chaloupky . Já ale vzpomínám na tu uzkou cestu ve sněhu a stromy u vody víc si nepamatuju. Hledám tu nejlepší techniku běhu s hulkami možná mám chvílemi pocit že mi to i jde. Jedinný problém je asfalt ale toho je zatím málo. Hned za Davlí se to začíná zvedat kopec .Klacky se začínají trošku víc snažit ruce začínaji trosku víc bolet :)) O běh se moc nepokouším vím že ten kopec je hoooodně dlouhej :)) Výhoda hůlek je že ale nutí k rychlejší chůzi takže super .
Zatím to jde (běží) docela dobře. Ale za chvíli musím z červené odbočit doleva a zkusit to někudy mezi těma skalama slézt.
Nalezam odbočku o které jsem myslel ze jeto ona ta mě pěkně vede na hranu srázu a já koukám kde asi je ta cesta dolu .
Super tady je nějaká stezička to by mohlo být ono. Hulky dělaj super oporu , svah se drolí pod nohama a začínám se bát že to asi bude blbě . Vydrž prdka vydrž :)) slezl sem asi 50 metru dolu srázem najednou se z boku vyřítila srna div že mě nesrazila uff. No tamhle to možná pokračuje sestupuju dál . No asi sem fakt blbě tohle je země neznámá . Ještě deset kroku a z opačné strany se mezi kamením zjevuje bachyně (ta je velká jak kráva) s něčim menšim vedle sebe nastěstí se utíkaji schovat a ja mažu zpátky nahoru :)) po pul kilometru vidim rokli a potok jasan ten musi teci dolu to bude ono :) No malem sem se vracel podruhe ale nakonec sem to srazem a potokem slezl dolu abych zjistil že sem slezl o kilometr dříve než sem měl . (v mapě doma koukám skály bez možnosti sestupu :)) no asi to šlo :)) Začínám to rozbíhat nevyhýbám se ani dalším dvěma kopcům prvni směr zvole a pak dolu do jarovského udolí druhy zase zpátky směr hradiště závist Aspoň nastoupat metry svižnou chuzí když už né běh a rychlost .))
Sbíhám po žluté dolu a konečně zbraslav . Rovnej asfalt , Balim hulky . Je 14,00 všichni známí už jsou asi v cíly (no jeden ještě nebyl ) až do hospody kde je to od 15,00 to nestihám to je ještě 15km no nic naplat dám to aspoň do branika kde startovala ta noční šedesatka a mažu na tramvaj.
Vypínam hodinky na tachometru necelých 27km a šilenej čas 4:20 pěkná expedice :))
Tramvaj jede jen na palačák tak se nedá nic dělat to se dokluše . Uff 15:15 akademická čtvrthodinka jsem v hospodě ale nikde nikdo ?? Asi je něco špatně jsem bez mobilu a bez sil :(( No rezignuji a jdu na metro a domu .
Ani do hospody netrefim :(
Ale jinak super den.
úterý 26. března 2013
Jarní uklid
Tak je na čase tady trošku uklidit hlavně odstranit ty pavučiny a prach který zde usednul za tu dobu co jsem tu nebyl. No nebyl, těžko říct zda nebylo o čem psát nebo nebyla chuť něco psát. Na čas se vymlouvat nebudu protože to by mi nikdo stejně neuvěřil .
Také možná už není pro co psát protože už sem nikdo nechodí :))
No možná je to tím že je jaro (teda nesměle vystrkuje drápky :))
a stejně jako v jednom kresleným filmu někdo zavolal "Béďo vstávej je tu jaro " tak mě nějak i ty první paprsky slunce začínají víc a víc motivovat.
Tak nedá se říct že bych se doteď flákal to asi né ale taky žádný zázrak to nebyl. Tu Pražkou stovku (60ku) jsem pěkně odmarodil a ještě se mi to stihlo jednou vrátit :))
Leden už sem začal pobíhat ale na 100 mesičně to nebylo únor už byl lepší jak s během tak i jinak . Konečně se mi podařilo ukecat Pavlika a začít zase chodit na stěnu aspoň o víkendu :) On se nám totiž Pavel tak rozběhal že se asi bál aby si ten běh nekazil bolavejma rukama a neničil si nohy malejma botama :) (kdo někdy lezl ví že správná velikost bot je základ a výchozí poučka pro tvrdáky bývávala -2 čisla oproti standardu (to platilo aspoň pro kopačky :)) je pravda že dnes už ty boty šijou patřičně menší takže už se musí zkoušet. Stejně platí že půl čísla až cele se vytáhne :)
Taky sem na začatku března odběhl tradiční Kbelskou 10 ku. Možná škoda že jsem si zní neudělal zápisek ale asi nebylo z čeho . Měl jsem velký voči z lonského výsledku a výsledný čas byl nakonec horší místo lepší :(( aspon že jsem to dal pod hodinu :))
A vypada to že se v Březnu dostanu už přes 100km měsíčně (ja su spokojenej )
No a jak říká velký 12Honza je potřeba na sebe všechno včas vykecat aby se z toho pak nedalo jednoduše vycouvat.
Takže letos bojkotuju všechny velké (pražské a podobné) závody a mám v plánu jenom pár takových bonbonků jako je Krušovickej soudek a žebracká o Nike budu ještě přemýšlet to není závod ale společenská akce.
No tak doufám, že jsem aspoň někoho přesvědčil, že ještě nejsem na prkně (serfing až příště)
Tak ať se vám daří trápit těla snad napíšu dřív než zase za půl roku :))
Také možná už není pro co psát protože už sem nikdo nechodí :))
No možná je to tím že je jaro (teda nesměle vystrkuje drápky :))
a stejně jako v jednom kresleným filmu někdo zavolal "Béďo vstávej je tu jaro " tak mě nějak i ty první paprsky slunce začínají víc a víc motivovat.
Tak nedá se říct že bych se doteď flákal to asi né ale taky žádný zázrak to nebyl. Tu Pražkou stovku (60ku) jsem pěkně odmarodil a ještě se mi to stihlo jednou vrátit :))
Leden už sem začal pobíhat ale na 100 mesičně to nebylo únor už byl lepší jak s během tak i jinak . Konečně se mi podařilo ukecat Pavlika a začít zase chodit na stěnu aspoň o víkendu :) On se nám totiž Pavel tak rozběhal že se asi bál aby si ten běh nekazil bolavejma rukama a neničil si nohy malejma botama :) (kdo někdy lezl ví že správná velikost bot je základ a výchozí poučka pro tvrdáky bývávala -2 čisla oproti standardu (to platilo aspoň pro kopačky :)) je pravda že dnes už ty boty šijou patřičně menší takže už se musí zkoušet. Stejně platí že půl čísla až cele se vytáhne :)
Taky sem na začatku března odběhl tradiční Kbelskou 10 ku. Možná škoda že jsem si zní neudělal zápisek ale asi nebylo z čeho . Měl jsem velký voči z lonského výsledku a výsledný čas byl nakonec horší místo lepší :(( aspon že jsem to dal pod hodinu :))
A vypada to že se v Březnu dostanu už přes 100km měsíčně (ja su spokojenej )
No a jak říká velký 12Honza je potřeba na sebe všechno včas vykecat aby se z toho pak nedalo jednoduše vycouvat.
Takže letos bojkotuju všechny velké (pražské a podobné) závody a mám v plánu jenom pár takových bonbonků jako je Krušovickej soudek a žebracká o Nike budu ještě přemýšlet to není závod ale společenská akce.
No tak doufám, že jsem aspoň někoho přesvědčil, že ještě nejsem na prkně (serfing až příště)
Tak ať se vám daří trápit těla snad napíšu dřív než zase za půl roku :))
středa 12. prosince 2012
N60 / 3
Kapitola jedenáctá
Čekání na světlo
Šlapeme na Petrov, Třeštibok vyhlídka na kontroliu K8 čas 4:30 Začínáme si stěžovat čím dál tím víc. máme za sebou už půlku a nekonečno před sebou . Těšíme se na světlo. Nejdřív se na jedné straně oblohy začla černá měnit na tmavě modrou . A je to tady už se to blíží.
Těšíme se .Přemýšlím že Pavlík vstává na Říp a Honza už by měl být v cíli.Nic ticho. Nikdo se neozývá. Ale tmavě modrá se mění na načervenalou a zesvětluje. Píp . Máš sms říká mi Lenka a probouzí mě ze stereotypu. To je Honza říkám lovím mobil a opravuji je to Pavel.
"Jak to jde"
odpovídám "40 máme dře to ale dojdem pomalu"
Pavlik "My už sedíme v busu. Tak se držte"
V duchu říkám díky Pavle.
Je 7 hodin ráno a pomalu svítá my jsme někde uprostřed lesa 9 hodin na cestě (kdoví jestli vůbec máme těch 40 za sebou?) a do cíle daleko.
Kapitola dvanáctá
Budiž slunce
Stejně jako jsme čekaly na světlo se teď těšíme na slunce je světlo je jasno ale slunce pořád za horizontem nebo za kopcem já ani nevím.
Zhasínám čelovku a uklízím do batohu, nezklamala vydržela celých 9,5 hodiny svítit. Lenka na tom byla hůř nabíjecí baterky jsme vyměnili po třech hodinách trošku brzo říkám no dobrá byly unavené teď tam půjdou kvalitní alkalicky ale ty po dalších 4 hodinách unaveně svítí jen na nejnižší režim a to je na ten led málo :) no máme ještě jedny nic jsme neponechaly nahodě. Honza má rád western ale já vlastně jsem podobná škola takže taky a to proč jsme měli místo jedněch náhradních baterek hned dvoje vysvětlím. V jednom westernu zase jeden hrdina zastřelí padoucha ale až druhou ranou protože první patrona selhala. Jeho hláška poté ve mě utkvěla protože v naprostém klidu prohlásil "Vždycky střílím dvakrát" od té doby také často střílím dvakrát a ono se to vyplácí :)) První vrták se zásadně láme v polovině hotové práce. A přesně tak i baterky chcíply (on za to asi mohl i ten mráz) přesně v půlce očekávané doby výdrže :))
Mluvím o Honzovi a najednou opět píp tentokráte už píše Honza ,že mu rozmrzl mobil , že doběhl v 7,17 a že čeká na taxi a drží palce. Je 8 hodin ráno děsně se ochladilo fakt nemám chuť vyndat ruce z rukavic.
ale jinak díky Honzo :) Drtíme kopec na panskou skálu na vyhlídku K10 čas 8:40 a 45km
Kapitola třináctá
Krásný sobotní den
Paprsky slunce žlutě kreslí po sněhu. Les hraje barvami. Stejně nemám chuť měnit baterky ve foťáku protože před chvílí když jsme fotily první světlo po 4té fotce s bleskem zhasl (asi pořád ta zima)
Pro jistotu se ptám Lenky chceš fotit ? Nechci . No nedivím se už neřešíme co nás bolí spíš si užíváme co zrovna chvíli nebolí :)) Ale tohle dojdeme třeba i pozadu .))
Píp zase sms kdo to může být je 9.27 máme za sebou skoro 11 a půl hodiny pochodu naštěstí se otepluje díky slunci. No Leona vstala a píše jako by nám četla myšlenky "že jsme dobrý že jsme došli tak daleko a že drží palce" odpovídám stroze "13km do cile neskutečně se tam těšíme" Ale to sem ještě netušil jak mohou být dlouhé. Leono díky :)
Kapitola čtrnáctá
Nekonečno
Ta cesta nemá konce ale máme další postupovej cíl most v Kameným přívoze tady se dostaneme na druhou stranu a naivně si myslím že sázavská stezka vedoucí podél vody je po rovině :)) Ale ještě tam nejsme střídáme značky hledáme napojení skoro bloudíme ale nakonec už jsme ve vlčí rokli a padáme z kopce. Po stranách balvany vypadá to tu nádherně. Při pohledu na jeden kámen říkám tady se musí dát i bouldrovat :) A během chvilky hned za zatáčkou proti nám vykouknou dva mladíci sápou se proti nám do kopce a jeden nese na zádech postel .)) Ne není to postel je to složená matrace zvaná bouldermatka :)) Lenka říká jsou blázni co tady dělají v tomhle mrazu jít bouldrovat :)) Nemohu si odpustit poznámku, že kdyby věděli co tu děláme my, že by asi padla otázka kdo z nás je ten blázen větší :)) Nakonec se doplahočíme až za most a odměnou je nám tajná kontrola a krabice s dobrotami .))
Kapitola patnáctá
Kroutí se to kroutí
Hláška "nedá si někdo teplou kolu právě sem jí vyndal z auta " mě zpět vrací do života beru sýr a úžasné slaninové sušenky ta chuť ve mě budí neskutečné pocity :) Doráží jeden samotář který nám pořád šlape na paty a obsluha "a ty si určitě dáš pivo " "jasan" No není na tom světě krásně ??
No nic už jen podél řeky a jsme doma .
Zrada značka nás tlačí do kopce pryč od řeky. Nějak neskutečně to obcházíme aby jsme se pak k té řece vrátily. V hlavě nám zní už jen kousek už jen kousek. Sakra velkej kousek to byl .))
Jsme konečně u řeky parádní výhledy ale po rovině to není :)) no už tam musíme být . Téměř zklamáni dorazíme a zíráme na ukazatel ještě 4 km . Ale ten šílený pocit, že už jsme ušli daleko víc a tohle obrovský číslo tam vůbec být nemělo .)
Kapitola šestnáctá
Ukradli nám most
Cesta se klikatí chvíli nad vodou chvíli nad skalami na kopci a za každým záhybem už se těšíme že na nás vykoukne most . V jednu chvíli cítím blažený pocit za zákrutou se něco na hladinou zalesklo jo je to konstrukce mostu . Přál jsem si to :( konstrukce mostu se během chvíle rozplynula v namrzlých větvích nad řekou a my se těšily na další zatáčku . Druhá pátá sedmá devátá a nic. Ta snad není možný . Nakonec jsme totálně vystřízlivěly protože se objevil ukazatel a na něm bylo 1 km do cíle . Tak tohle byl můj nejdelší kilometr v životě bylo to v hlavě jak říká Honza . Tak strašně jsme se těšily . Poslední zatáčka . A prd zase nic někdo nám ten most zase ukradl :) Takhle jsme prošli dalších aspoň duševně 8 km až konečně se za nevím ani kolikátou zatáčkou ten most konečně objevil.
Kapitola sedmnáctá a poslední
A je to :)
Most ze kterého jsem na konci prázdnin pozoroval vodáky jak v žlutých banánech sjíždějí poslední peřeje své Sázavy .)) Most na kterém jsme před 7a půl hodinami stály a málem to zabalili. Most od kterého nás dělila zelená louka prosluněná sluncem. Jaký to byl nádherný pocit :)) Teď jen kousek do kopečka do hospody kde byla poslední pro nás i cílová kontrola. Ještě jeden dům a pak doprava. Konečně dveře od hospody.
Hromada ospalých tváří pohledy přejíždíme po stolech a snažíme se poznat kde je ta kontrola. Nakonec úspěšně objevujeme. Podáváme papír. "jdete dál ?" zní naučená otázka "ne končíme jedeme jen půlku "to nevadí tak příští rok"
V duchu si řikám já teda určitě né do smrti už nechci o žádném pochodu ani slyšet :))
Dostáváme pamětní list pečlivě uklízíme nejcennější věc a to potem a zimou poničený papír s kontrolami a nakonec usedáme velmi opatrně na dřevěnou židli k polívce .
ps. Ještě jednou díky Olafe
Čekání na světlo
Šlapeme na Petrov, Třeštibok vyhlídka na kontroliu K8 čas 4:30 Začínáme si stěžovat čím dál tím víc. máme za sebou už půlku a nekonečno před sebou . Těšíme se na světlo. Nejdřív se na jedné straně oblohy začla černá měnit na tmavě modrou . A je to tady už se to blíží.
Těšíme se .Přemýšlím že Pavlík vstává na Říp a Honza už by měl být v cíli.Nic ticho. Nikdo se neozývá. Ale tmavě modrá se mění na načervenalou a zesvětluje. Píp . Máš sms říká mi Lenka a probouzí mě ze stereotypu. To je Honza říkám lovím mobil a opravuji je to Pavel.
"Jak to jde"
odpovídám "40 máme dře to ale dojdem pomalu"
Pavlik "My už sedíme v busu. Tak se držte"
V duchu říkám díky Pavle.
Je 7 hodin ráno a pomalu svítá my jsme někde uprostřed lesa 9 hodin na cestě (kdoví jestli vůbec máme těch 40 za sebou?) a do cíle daleko.
Kapitola dvanáctá
Budiž slunce
Stejně jako jsme čekaly na světlo se teď těšíme na slunce je světlo je jasno ale slunce pořád za horizontem nebo za kopcem já ani nevím.
Zhasínám čelovku a uklízím do batohu, nezklamala vydržela celých 9,5 hodiny svítit. Lenka na tom byla hůř nabíjecí baterky jsme vyměnili po třech hodinách trošku brzo říkám no dobrá byly unavené teď tam půjdou kvalitní alkalicky ale ty po dalších 4 hodinách unaveně svítí jen na nejnižší režim a to je na ten led málo :) no máme ještě jedny nic jsme neponechaly nahodě. Honza má rád western ale já vlastně jsem podobná škola takže taky a to proč jsme měli místo jedněch náhradních baterek hned dvoje vysvětlím. V jednom westernu zase jeden hrdina zastřelí padoucha ale až druhou ranou protože první patrona selhala. Jeho hláška poté ve mě utkvěla protože v naprostém klidu prohlásil "Vždycky střílím dvakrát" od té doby také často střílím dvakrát a ono se to vyplácí :)) První vrták se zásadně láme v polovině hotové práce. A přesně tak i baterky chcíply (on za to asi mohl i ten mráz) přesně v půlce očekávané doby výdrže :))
Mluvím o Honzovi a najednou opět píp tentokráte už píše Honza ,že mu rozmrzl mobil , že doběhl v 7,17 a že čeká na taxi a drží palce. Je 8 hodin ráno děsně se ochladilo fakt nemám chuť vyndat ruce z rukavic.
ale jinak díky Honzo :) Drtíme kopec na panskou skálu na vyhlídku K10 čas 8:40 a 45km
Kapitola třináctá
Krásný sobotní den
Paprsky slunce žlutě kreslí po sněhu. Les hraje barvami. Stejně nemám chuť měnit baterky ve foťáku protože před chvílí když jsme fotily první světlo po 4té fotce s bleskem zhasl (asi pořád ta zima)
Pro jistotu se ptám Lenky chceš fotit ? Nechci . No nedivím se už neřešíme co nás bolí spíš si užíváme co zrovna chvíli nebolí :)) Ale tohle dojdeme třeba i pozadu .))
Píp zase sms kdo to může být je 9.27 máme za sebou skoro 11 a půl hodiny pochodu naštěstí se otepluje díky slunci. No Leona vstala a píše jako by nám četla myšlenky "že jsme dobrý že jsme došli tak daleko a že drží palce" odpovídám stroze "13km do cile neskutečně se tam těšíme" Ale to sem ještě netušil jak mohou být dlouhé. Leono díky :)
Kapitola čtrnáctá
Nekonečno
Ta cesta nemá konce ale máme další postupovej cíl most v Kameným přívoze tady se dostaneme na druhou stranu a naivně si myslím že sázavská stezka vedoucí podél vody je po rovině :)) Ale ještě tam nejsme střídáme značky hledáme napojení skoro bloudíme ale nakonec už jsme ve vlčí rokli a padáme z kopce. Po stranách balvany vypadá to tu nádherně. Při pohledu na jeden kámen říkám tady se musí dát i bouldrovat :) A během chvilky hned za zatáčkou proti nám vykouknou dva mladíci sápou se proti nám do kopce a jeden nese na zádech postel .)) Ne není to postel je to složená matrace zvaná bouldermatka :)) Lenka říká jsou blázni co tady dělají v tomhle mrazu jít bouldrovat :)) Nemohu si odpustit poznámku, že kdyby věděli co tu děláme my, že by asi padla otázka kdo z nás je ten blázen větší :)) Nakonec se doplahočíme až za most a odměnou je nám tajná kontrola a krabice s dobrotami .))
Kapitola patnáctá
Kroutí se to kroutí
Hláška "nedá si někdo teplou kolu právě sem jí vyndal z auta " mě zpět vrací do života beru sýr a úžasné slaninové sušenky ta chuť ve mě budí neskutečné pocity :) Doráží jeden samotář který nám pořád šlape na paty a obsluha "a ty si určitě dáš pivo " "jasan" No není na tom světě krásně ??
No nic už jen podél řeky a jsme doma .
Zrada značka nás tlačí do kopce pryč od řeky. Nějak neskutečně to obcházíme aby jsme se pak k té řece vrátily. V hlavě nám zní už jen kousek už jen kousek. Sakra velkej kousek to byl .))
Jsme konečně u řeky parádní výhledy ale po rovině to není :)) no už tam musíme být . Téměř zklamáni dorazíme a zíráme na ukazatel ještě 4 km . Ale ten šílený pocit, že už jsme ušli daleko víc a tohle obrovský číslo tam vůbec být nemělo .)
Kapitola šestnáctá
Ukradli nám most
Cesta se klikatí chvíli nad vodou chvíli nad skalami na kopci a za každým záhybem už se těšíme že na nás vykoukne most . V jednu chvíli cítím blažený pocit za zákrutou se něco na hladinou zalesklo jo je to konstrukce mostu . Přál jsem si to :( konstrukce mostu se během chvíle rozplynula v namrzlých větvích nad řekou a my se těšily na další zatáčku . Druhá pátá sedmá devátá a nic. Ta snad není možný . Nakonec jsme totálně vystřízlivěly protože se objevil ukazatel a na něm bylo 1 km do cíle . Tak tohle byl můj nejdelší kilometr v životě bylo to v hlavě jak říká Honza . Tak strašně jsme se těšily . Poslední zatáčka . A prd zase nic někdo nám ten most zase ukradl :) Takhle jsme prošli dalších aspoň duševně 8 km až konečně se za nevím ani kolikátou zatáčkou ten most konečně objevil.
Kapitola sedmnáctá a poslední
A je to :)
Most ze kterého jsem na konci prázdnin pozoroval vodáky jak v žlutých banánech sjíždějí poslední peřeje své Sázavy .)) Most na kterém jsme před 7a půl hodinami stály a málem to zabalili. Most od kterého nás dělila zelená louka prosluněná sluncem. Jaký to byl nádherný pocit :)) Teď jen kousek do kopečka do hospody kde byla poslední pro nás i cílová kontrola. Ještě jeden dům a pak doprava. Konečně dveře od hospody.
Hromada ospalých tváří pohledy přejíždíme po stolech a snažíme se poznat kde je ta kontrola. Nakonec úspěšně objevujeme. Podáváme papír. "jdete dál ?" zní naučená otázka "ne končíme jedeme jen půlku "to nevadí tak příští rok"
V duchu si řikám já teda určitě né do smrti už nechci o žádném pochodu ani slyšet :))
Dostáváme pamětní list pečlivě uklízíme nejcennější věc a to potem a zimou poničený papír s kontrolami a nakonec usedáme velmi opatrně na dřevěnou židli k polívce .
A je to !
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)







