pondělí 22. srpna 2011

Jedna a půl vteřiny

Pořád jsem si v duchu stěžoval, že se kolem mě  nic neděje a nakonec stačilo jen 1,5 vteřiny a možná to ani nestálo za to :)
Přírodní živly se nám trošku rozbouřily a je vidět , že spousta lidí si je patřicně užívalo . Dokonce si  někdo vysloužil i novou přezdivku a jeho majitel možná i nový barevný knoflík na rukáv :)

Najednou se mi skrz spoustu harampádí v hlavě vydrala nahoru píseň ze školních let která si kousek zaslouží zacitovat.


Skal a stepí divočinou
hladoví a roztrhán
s puškou v ruce a ohněm v srdci
uhání vpřed partizán ....

Mínus 36 hodin.
No nálada na sobotní tréning jak vyšitá takže jasně dám si na kole trošku do těla .
Kam pojedu no přece zkusim chalupu jako zamlada je to jen 40km po okreskach možná trochu víc a zkusim cestu zadem kterou jsem nikdy nejel.
Sobota jak pro kolo stvořená . Teploměr na sluníčku ukazoval šílených 42 stupnů ale naštěsti realita byla výrazně přijemnější. Takže jelo se celkem slušně. Horší to bylo s trasou naplanovanou od vesničky k vesniččce. Nojo ale kdo by daval ukazatele na vedlejší vesnici když to tu všichni znají takže to bylo trošku bloudění. Cesta ubihala kilometry naskakovaly 40km a chalupa nikde ale směr sem měl dobrej :) Pak přišla turistická a takovej sjezd po nějakejch schodech .Cedule prikazovala cyklisto sesedni z kola . No tak sem naprosto zbytečně slez . (obrázek je jen ilustrativní ) pak následoval výjezd a stejná cedule . Jenže krpal nahoru vydlážděný z kamení proti kterému byly rozbité kočičí hlavy hladkou asfaltkou .No zkusil sem ale pumpa me zradila už po 20ti metrech. zbytek sem vytlačil a rád že jsem to aspoň vyšel. Spd po těch kamench klouzaly jak blazen. No zkrátim to na chalupu sem dorazil s 50km v nohách . Lehce jsem odpočinul a ani ne za dvě hodky se zase nachystal že pojedu zpět. No co budu povídat představa dalších minimlně 40km ,  vůbec se mi nechtělo ale chtel sem vědět zda to přežiju tak jsem do to ho šel :)
Na a pomalu se blížíme k jádru pudla (dá se řict spíš  ořecha).
Zpátky už jsem to znal takže hledání v mapě mě už tolik nezdržovalo. A k tomu šílenému kopci sem trefil docela snadno . Nahoře zase cedule . Ale kdo by slejzal vytlačil sem to a vim co mě čekalo . Takže jsem pevně uchopil řidítka aby mi kolo neupadlo mezi nohama a lehce povolil brzdy .Gravitace už udělala svoje. Teď jen drncat držet rovnováhu a hledat nejlepší dráhu. Jenže ono se to  řekne když se uprostřed cesty objeví zaparkované auto a aby to nebylo  zadarmo další kus zatarasily jeho otevřené dveře. No nic pouštim kolo na kraj kde už to s cestou nemá nic společného .No ustál sem to .Teď uz to zvládnu. Sem machr.
Najednou se z otevřených vrátek těsně za autem vyřítilo neco šileného a než jsem stačil vycvaknout spd abych se mohl aspon trochu bránit bylo pozdě. No nic byl rychlejší a já bohatší o otisk jeho chrupu na kotníku. Pár nadávek. Gravitace mě žene dál . Nepřemejšlim sem rád že znova neutočí a mizim v dáli. Do drncal sem dolu a zkontroloval škody jedna díra po tesáku a tři škrábance no mohl sem dopadnout hůř. Kouknu zpět do kopce vzpomenu na kamení a přecházi mě chut jít ho zašlapat do země nebo prudit majitele. Takže nasedám a jedu domu přede mnou skoro 40km odřenina palí jak čert. Jo určitě vás zajimá co to bylo za psa .Byl to ořech utočný specializace kotníkař :)) Ta mrcha zákeřná ani před tim neštěkala .A vsadil bych se že mu doma říkaly Blesku :))
No aspoň se pochvalim domu už jsem nebloudil tolik takže ten den jsem si mohl do deníčku napsat 50+45 .

Vlastně už vim proč mě díky okolnostem napadla ta píseň ten muj kousek písně je "hladový a roztrhán"
Tak ať nám to běhá šlape plave a kdovíco ještě ale bacha na "Blesky" :))


6 komentářů:

  1. Jo, jsou to hadi, tihle psi! :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Tos me uklidnila a ještě řekni že jsou jedovatí :) no ted jen doufat že byl zdravej :))

    OdpovědětVymazat
  3. Vzdyt to rikam, zijeme v nejak propojenych vesmirech.. Ted bylo vsude plno adrenalinu:)! No hlavne, ze jsi to prezil:). Co kolo? Neziskalo v tech utrapach nejake nove "valecne" jmeno? MSF! 12:)

    OdpovědětVymazat
  4. Jestli měl za ušima žlutý půlměsíčky, tak nebyl... Jedovatej :o)

    OdpovědětVymazat
  5. Malý "útoční" vořeši jsou nejhorší. Mě dokáže při běhu vždy dostat volně pobíhající pes a jeho páníček, který mi říká "Nebojte, on nic neudělá, on je hodný“. No a pes na mě hupsne, jako by ani sám nevěděl, že je hodný :o)))Tak přeji všem co nejméně takových adrenalinových setkání :o)

    OdpovědětVymazat
  6. Nejlepší jsou kecy on vás kousnout nechtěl kdyby jste necuknul s nohou tak by vám nic neudělal :))
    Nevěřil bych jak můžu být zacvaklej na kole bezbrannej. :)

    OdpovědětVymazat