Deset tisíc barev šedé

No zní to jako nějaké dobré pokračovaní a ono možná i bylo protože tolik hezkých holek se jen tak najednou nesejde :) No stejně každý ví, že se jednalo o třetí ročník WE RUN PRAGUE 2013

Říká se, že do třetice všeho dobrého a ono se to nakonec přesně tak vydařilo.
Člověk by nevěřil, že se takový veliký kolos může poučit ale stalo se .
Začátek posunutý na příjemných 16,00 šatny a uschovna už nebyly v nejužším místě :)) no vlastně bych uschovně hned nazačátek něco vytknul  uložení dejme tomu šlo i když víc lidi by bodlo ale výdej  katastrofa .Čísla kam si jit pro věci nebyla přes ty davy vidět a lidí na výdej katastrofálně málo tak snad příště :)) No možná to byl záměr protože většina lidí bezproblémově uschla a pak už nechtěla do sprch .)))

Pro mě to začalo už ve čtvrtek kdy Honza na počest velkého Stína uspořádal malou inspirační hospodu:))
Ta se samozdřejmě vydařila . Stín je prostě neskutečnej vypravěč a člověk :)
Mě v hlavě uvízla hláška už ani nevím kolem kterého závodu to bylo.
"Pokud chcete na ten závod natrénovat tak si před každym tréningem stoupěte na deset minut do kýble s vodou a pak  běžte. Tam je totiž tolik vody že celej závod běžíte s mokrejma botama ":))
A ještě jedna tentokráte od Digiho když nám vysvětloval o jakou že skupinu letadel se zajímá :)
"Takže ta letadla co zatahují podvozek protože se za něj stydí tak ty už mě nezajímají "

Sobota se ale vydařila . Počasí docela přálo. Od železničního mostu jsme šli klasicky pěšky protože běžci posílene tramvaje nepotřebuji a na Palackeho se každej dostane metrem :)
Já letos ukecal Hanku mladší dcerku ta byla patřičně nervozní protože ještě nic nikdy neběžela a přiznejme si že ani moc netrénovala :)
Ještě před startem jsme stačili potkat Leonu a Martinu :) Zajimavé bylo že si vzali stejné tričko jako my :)
Pavel měl batoh narvanej provijantem aby jeho dcerka na trati nestrádala. Já nic netahal děti se nesměj viditelně rozmazlovat .
Hned na startu jsem nebyl ušetřen za svůj nápis na zádech . Měl jsem tam "Kecat umí každej" a Pavlík řika hned proč ti to tam nenapsali celý "jen já to umim nejlíp !" :))
Narvali jsme se až na konec stejně bude děsná tlačenice.
Stojíme čekáme na start a ja mám pocit "kua ja budu muset znova" asi nervozita
Start
Dav stojí nehejbe se "ja fakt musim doběhnu vás" vybýham z koridoru zabíham do skrytých mist a hned je mi vyrazně lepe. Vracím se na původní místo dav se ještě nepohnul :)) No startem, my z konce procházíme až po 10ti minutách a pomalu se to začíná rozbíhat .
Ten začátek byl možná pomalejší než bych chtěl ale aspoň jsem to nepřepálil. Hned se trhám Pavlovi i Hance (ať se učí samostatnosti v davu :)) a pomalu se tlačim dopředu . Naštěstí se pole vzadu pěkně roztrhalo takže se běžet dá docela dobře občas zpomalím počkám na skulinu a šup zase o další kousek vepředu.
No pomalu zrychluju až do konce ale to už mi ručička tepovky chtěla uletět z hodinek a já koukám 184 to je moje smrt :)) No nebyla jen to najednou přestalo táhnout a nedalo se zrychlovat ono taky na max se dlouho běžet nedá no nakonec sem to tam do cile dotlačil a až na ten čas spokojenost největší. Hanka doběhla 2 minuty po mě takže super čas pro ní ale bojím se  že pokud začne trochu trénovat tak mi příště natrhne triko :))
Tahle společenská akce prostě neměla chybu a napřesrok se uvidíme zas :)

No a příští týden Baroko :)